Marie Magdalena Habsburská
Marie Magdalena Habsburská (Maria Magdalena; 7. října 1589 – 1. listopadu 1631) byla v letech 1609 až 1621 toskánskou velkovévodkyní jako manželka Cosima II. Medicejského. Měla s ním osm dětí, včetně parmské vévodkyně, toskánského velkovévody a tyrolské hraběnky. Narodila se ve Štýrském Hradci jako nejmladší dcera Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Během nezletilosti svého syna, velkovévody Ferdinanda, vládla spolu se svou tchyní jako regentka. Zemřela 1. listopadu 1631 v Pasově.
Marie Magdalena Habsburská | |
---|---|
Toskánská velkovévodkyně | |
Marie Magdalena (1603/1604) | |
Doba vlády | 17. února 1609 – 28. února 1621 |
Manžel | Cosimo II. Medicejský |
Úplné jméno | Maria Magdalena |
Narození | 7. října 1589 Štýrský Hradec, Rakouské arcivévodství |
Úmrtí | 1. listopadu 1631 Pasov |
Předchůdce | Kristina Lotrinská |
Následník | Viktorie della Rovere |
Potomci | Marie Kristýna Medicejská Ferdinand II. Medicejský Giancarlo Medicejský Markéta Medicejská Matyáš Medicejský František Medicejský Anna Medicejská Leopold Medicejský |
Dynastie | Habsburkové |
Otec | Karel II. Štýrský |
Matka | Marie Anna Bavorská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Manželství
V roce 1608 se Marie Magdalena provdala za Cosima Medicejského. Jeho otec, Ferdinand I. Medicejský, domluvil tento sňatek, aby zmírnil nenávist Španělska (kde byla královnou sestra Marie Magdaleny Markéta Habsburská (1584–1611)) k Toskánsku, kterou vyvolala řada francouzsko-toskánských sňatků. Vítězství katolíků v bitvě na Bílé Hoře, (jíž se účastnil také toskánský pluk) přivítala Marie Magdaléna tím, že na fasádu Vily Medici v Poggio Imperiale u Florencie dala namalovat habsburského orla a v interiéru cyklus fresek „Pietas Austria“ s apoteózou svého manžela a alegorií vítězství Rakouska nad heretiky a rebely. Jejich autorem byl malíř Matteo Rosselli.
Regentství
Marie Magdalena a Cosimo prožili spokojené manželství. Dali život osmi dětem. Cosimo II. zemřel v roce 1621, zanechal po sobě desetiletého následníka a ve svém testamentu manželku pověřil jeho výchovou a zastupováním až do plnoletosti. Christofano Bronzini k této příležitosti sepsal a roku 1622 vydal tiskem traktát Della dignitá e nobilitá delle donne, v němž označuje ženu za Bohem vyvolenou vládnout muži; spis byl papežskou konzistoří brzy zařazen na index zakázaných knih. Marie Magdalena a její tchyně, Kristina Lotrinská, vládly za chlapce jako regentky. Jejich společné regentství je známé jako Turtici. Marie Magdalena se povahou podobala Kristině. Srovnaly vztahy Toskánska s Papežským státem, zdvojnásobily počty toskánského duchovenstva a povolily soudní proces s Galileem Galileim. Po smrti posledního vévody z Urbina prohlašovaly, že má na vévodství nárok Ferdinand, který se oženil s vévodovou vnučkou Viktorií della Rovere. V roce 1626 zakázaly toskánským občanům vzdělávat se mimo velkovévodství, zákon později obnovil vnuk Marie Magdaleny, Cosimo III. Medicejský. Harold Acton připisuje úpadek Toskánska jejich regentství. Velkovévodkyně vdova v roce 1627 poslala Ferdinanda na cestu po Evropě.
Velkovévodkyně zemřela ve 42 letech po návštěvě svého bratra Leopolda v Innsbrucku při cestě zpět do Toskánska, v německém Pasově.
Potomci
- Marie Kristýna Medicejská
- Ferdinand II. Medicejský
- Giancarlo Medicejský
- Markéta Medicejská
- Matyáš Medicejský
- František Medicejský
- Anna Medicejská
- Leopold Medicejský
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchess Maria Maddalena of Austria na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Magdalena Habsburská na Wikimedia Commons
Toskánská velkovévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kristina Lotrinská |
1609–1621 Marie Magdalena Habsburská |
Nástupce: Viktorie della Rovere |