Marie Bradáčová

Marie Bradáčová (rozená Ziková, 24. května 1905 Hostomice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka a spolupracovnice Operace Out Distance popravená nacisty.

Marie Bradáčová
Narození24. května 1905
Hostomice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěZáhřebská 558/6 Praha-Vinohrady
Národnostčeská
Povolánížena v domácnosti
Nábož. vyznáníŘímskokatolická církev
ChoťAdolf Bradáč
DětiJarmila Kubrychtová
RodičeAntonín a Josefa Zikovi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Před druhou světovou válkou

Marie rozená Ziková se narodila 24. května 1905 v Hostomicích Antonínu a Josefě Zikovým. V Hostomicích se seznámila i se svým budoucím manželem Adolfem Bradáčem, který se zde vyučil krejčím. Po svatbě bydleli oba postupně v Třebotově, na Pankráci a v Nuslích, od roku 1939 pak na pražských Vinohradech, kde Adolf Bradáč vedl krejčovství zaměstnávající deset lidí. V roce 1925 se manželům narodila dcera Jarmila. Marie Bradáčová byla ženou v domácnosti, k tomu pracovala pro Československý červený kříž.

Protinacistický odboj

Do protinacistického odboje vstoupila Marie Bradáčová a její muž na žádost Anny Šrámkové, která znala Marii z práce pro Československý červený kříž. U Bradáčových našel na dva týdny ubytování Adolf Opálka, člen výsadku Out Distance a velitel všech československých parašutistů na území Protektorátu Čechy a Morava. Po jeho odchodu a ukrytí v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě se ve svém krejčovství scházel její manžel s Vladimírem Petřkem a Václavem Čiklem k plánování další pomoci. Po zradě dalšího z příslušníků výsadku Out Distance Karla Čurdy začalo gestapo se zatýkáním spolupracovníků parašutistů. Adolf Bradáč si toho povšiml a odeslal 17. června 1942 dceru Jarmilu k prarodičům do Hostomic, což jí možná zachránilo život. K zatčení manželů Bradáčových došlo o pět dní později. Vězněni byli postupně na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 24. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen zastřelením při fingované zdravotní prohlídce. Ve stejný den zahynuly na stejném místě desítky českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Osudy Jarmily Bradáčové

Dcera Jarmila Bradáčová se vrátila do Prahy, kde bydlela u příbuzných v Podolí a pokračovala v učení na kadeřnici a to z počátku bez povšimnutí gestapa. Do zabaveného bytu Bradáčových se ale nastěhovala německá rodina, která zde zjistila její existenci a nahlásila jí úřadům. Jarmila Bradáčová byla zatčena 24. listopadu 1942 a tedy mimo zatýkací vlnu rodinných příslušníků odbojářů. Díky tomu jí pravděpodobně potkal příznivější osud. Odvezena byla do Petschkova paláce a posléze internována na Jenerálce a v táboře ve Svatobořicích. Osvobozena byla 5. května 1945 v Plané nad Lužnicí. Po válce se vyučila kadeřnicí, vdala se a s příjmením Kubrychtová žila v Hostomicích.[1]

Posmrtná ocenění
  • V roce 2017 byla manželům Bradáčovým v místě jejich bydliště v Záhřebské ulici 6 v Praze odhalena pamětní deska.[2]

Odkazy

Reference
  1. Jarmila Kubrychtová na stránkách Paměti národa
  2. Zpráva o odhalení pamětní desky manželům Bradáčovým na stránkách PrahaTV

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.