Adolf Bradáč

Adolf Bradáč (15. června 1901 Nové Město na Moravě – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty.

Adolf Bradáč
Narození15. června 1901
Nové Město na Moravě
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěZáhřebská 558/6 Praha-Vinohrady
Národnostčeská
Povoláníkrejčí
Nábož. vyznáníŘímskokatolická církev
ChoťMarie Ziková
DětiJarmila Kubrychtová
RodičeJosef a Františka Bradáčovi
Příbuzní11 sourozenců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Před druhou světovou válkou

Adolf Bradáč se narodil 15. června 1901 v Novém Městě na Moravě do početné rodiny Josefa a Františky Bradáčových. V Hostomicích se vyučil krejčím a potkal zde svou budoucí manželku Marii Zikovou. Po svatbě bydleli oba postupně v Třebotově, na Pankráci a v Nuslích, od roku 1939 pak na pražských Vinohradech. Adolf Bradáč zde vedl krejčovství zaměstnávající deset lidí. V roce 1925 se manželům narodila dcera Jarmila.

Protinacistický odboj

Do protinacistického odboje vstoupil Adolf Bradáč a jeho žena Marie na žádost Anny Šrámkové, která znala Marii Bradáčovou z práce pro Československý červený kříž. U Bradáčových našel na dva týdny ubytování Adolf Opálka, člen výsadku Out Distance a velitel všech československých parašutistů na území Protektorátu Čechy a Morava. Po jeho odchodu a ukrytí v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě se ve svém krejčovství scházel Adolf Bradáč s Vladimírem Petřkem a Václavem Čiklem k plánování další pomoci. Po zradě dalšího z příslušníků výsadku Out Distance Karla Čurdy začalo gestapo se zatýkáním spolupracovníků parašutistů. Adolf Bradáč si toho povšiml a odeslal 17. června 1942 dceru Jarmilu k prarodičům do Hostomic, což jí možná zachránilo život. K zatčení manželů Bradáčových došlo o pět dní později. Vězněni byli postupně na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 24. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen zastřelením při fingované zdravotní prohlídce. Ve stejný den zahynuly na stejném místě desítky českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Osudy Jarmily Bradáčové

Dcera Jarmila Bradáčová se vrátila do Prahy, kde bydlela u příbuzných v Podolí a pokračovala v učení na kadeřnici a to z počátku bez povšimnutí gestapa. Do zabaveného bytu Bradáčových se ale nastěhovala německá rodina, která zde zjistila její existenci a nahlásila jí úřadům. Jarmila Bradáčová byla zatčena 24. listopadu 1942 a tedy mimo zatýkací vlnu rodinných příslušníků odbojářů. Díky tomu jí pravděpodobně potkal příznivější osud. Odvezena byla do Petschkova paláce a posléze internována na Jenerálce a v táboře ve Svatobořicích. Osvobozena byla 5. května 1945 v Plané nad Lužnicí. Po válce se vyučila kadeřnicí, vdala se a s příjmením Kubrychtová žila v Hostomicích.[1]

Posmrtná ocenění
  • V roce 2017 byla manželům Bradáčovým v místě jejich bydliště v Záhřebské ulici 6 v Praze odhalena pamětní deska.[2]

Odkazy

Reference
  1. Jarmila Kubrychtová na stránkách Paměti národa
  2. Zpráva o odhalení pamětní desky manželům Bradáčovým na stránkách PrahaTV

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.