Marie-Adéla Lucemburská
Marie-Adléta Lucemburská (lucembursky Marie Adélaïde Theresia Hilda Antonia Wilhelmina vu Lëtzebuerg; francouzsky Marie Adélaïde Thérèse Hilda Antonie Wilhelmine; 14. června 1894, zámek Berg – 24. ledna 1924, zámek Hohenburg) byla dcerou velkovévody Viléma IV. Lucemburského a Marie Anny Portugalské.
| Marie-Adéla Lucemburská | |
|---|---|
| Lucemburská velkovévodkyně | |
 Marie-Adéla, lucemburská velkovévodkyně | |
| Doba vlády | 25. února 1912 – 14. ledna 1919 |
| Úplné jméno | Marie Adelheid Thérèse Hilda Wilhelmine |
| Narození | 14. června 1894 Colmar-Berg, Lucembursko |
| Úmrtí | 24. ledna 1924 (ve věku 29 let) Lenggries, Německo |
| Pohřbena | Katedrála Notre-Dame (Lucemburk) |
| Předchůdce | Vilém IV. |
| Následník | Šarlota |
| Rod | Nasavsko-Weilburští |
| Otec | Vilém IV. Lucemburský |
| Matka | Marie Anna Portugalská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako nejstarší ze šesti vévodových dcer byla 10. července 1907 prohlášena za následnici trůnu. Když pak její otec 25. února 1912 zemřel, stala se první vládnoucí lucemburskou velkovévodkyní.
První světová válka
Velmi se zajímala o politiku a aktivně se podílela na správě a politickém životě velkovévodství. Během první světové války udržovala poměrně vstřícný vztah vůči Německému císařství, jehož armáda nastolila v Lucembursku stav blízký okupaci a útočila odtud na Francii. Za tyto ústupky Němcům byla velkovévodkyně po válce ostře kritizována. Komunisté, socialisté a liberálové se nejprve pokusili vyhlásit republiku, a když se jim to nezdařilo, trvali alespoň na abdikaci Marie-Adély. Těmto snahám se dostalo podpory ze strany části francouzských a belgických politických špiček, která se zabývala plány na anexi Lucemburska. Situaci ještě zkomplikovala jedna rota lucemburské armády, která se 9. ledna 1919 vzbouřila a pod vedením komunisty Émila Servaise a jeho Výboru pro veřejnou bezpečnost se prohlásila za armádu nové republiky. 14. ledna, po poradě s předsedou vlády Émilem Reuterem, Marie-Adléta abdikovala a na trůn nastoupila její mladší sestra Charlotta.
Po abdikaci
Marie-Adléta vstoupila v roce 1920 do karmelitánského konventu v italské Modeně. Později se přidala k Malým sestrám chudých a přijala jméno "Sestra Marie od chudých". Její zhoršující se zdraví ji však neumožnilo zůstat v řádu,a tak se odstěhovala na bavorský zámek Hohenburg, kde v roce 1924 zemřela na virovou chřipku. 22. října 1947 bylo její tělo uloženo ve vévodské kryptě lucemburské katedrály Notre-Dame.
Tituly a vyznamenání
Tituly
- 14. června 1894 – 10. července 1907: Její Velkovévodská Výsost princezna Marie-Adéla Lucemburská
- 10. července 1907 – 25. února 1912: Její Královská Výsost dědičná lucemburská velkovévodkyně
- 25. února 1912 – 14. ledna 1919: Její Královská Výsost lucemburská velkovévodkyně
- 14. ledna 1919 – 24. ledna 1924: Její Královská Výsost velkovévodkyně Marie-Adéla Lucemburská pozdější "Sestra Marie od chudých"
Vyznamenání
: Nassavský domácí řád zlatého lva- : Řád Adolfa Nasavského
- : Řád dubové koruny
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marie-Adélaïde, Grand Duchess of Luxembourg na anglické Wikipedii a German occupation of Luxembourg in World War I na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie-Adéla Lucemburská na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vilém IV. Lucemburský |
.svg.png.webp){kind=small} |
Lucemburská velkovévodkyně 1912–1919 |
|
Nástupce: Šarlota Lucemburská |
