Makak indočínský

Makak indočínský se vyskytuje v jihovýchodní Asii, především pak v Indočíně, jako je Vietnam, Laos, Kambodža, najít ho lze i na území Indie, Číny, Bangladéše a jiné. K životu dává přednost jakýmkoli lesům, včetně těch, které byly narušeny těžbou dřeva, problém mu však nedělá ani život na polích.[2][3]

Samci makaka indočínského měří 52–60 cm a váží zhruba 6–12 kg, samice jsou menší, měří kolem 40–50 cm, jejich hmotnost se odhaduje na 4,5–6 kg. Ocas mají tyto opice krátký, což jim vyneslo anglický název Burmese pig-tailed macaque, měří u samců 18–25 cm, u samic 16–20 cm. Srst má žluto-hnědé zbarvení, odlišně zbarvená je pouze na chocholce, tvářích a pruzích kolem očí. Jídelníček těchto makaků tvoří různorodá potrava, jako jsou listy a výhonky, pojídají však i ptáčata, která vybírají z hnízd, kraby nebo hmyz. Vnikají též na pole a plantáže a kradou zde plodiny jako je obilí, papája a kukuřice, díky čemuž jsou považovány za škůdce. Skupinu tvoří 5–40 jedinců. Rozmnožování může probíhat celoročně, hlavní období je však mezi lednem a květnem. Samice láká samce k páření rudým otokem genitálií. Po 162–186 dnech gravidity se samici narodí jedno mládě, mající po narození hnědé zbarvení, o které se stará 8–12 měsíců. V případě, že jde o samce, v období puberty opouští tlupu. Pohlavní dospělosti dosáhnou okolo 4 let věku.[2]

Makak indočínský je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody zranitelný druh a jeho populace klesá. Nebezpečí představuje především ničení přirozeného prostředí díky těžbě dřeva, stavění silnic a přehrad nebo žďáření, ohroženost však způsobuje také lov probíhající v Laosu, Kambodže a Vietnamu.

Druh je zapsán na seznam CITES II a vyskytuje se v mnoha chráněných oblastech, mimo jiné například v NP Doi Suthep-Pui, NP Intanki, přírodní rezervaci Xishuangbanna a další.[4]

• Macaca adusta, Miller, 1906
• Macaca indochinensis, Kloss, 1919
• Macaca blythii, Pocock, 1931[5]

V Thajsku jsou samci makaků indočínských cvičeni k trhání kokosů z palem. Jedna takto vycvičená opice stojí i 1000 USD.[4]