Majsta

Na jihu Majsta hraničí s gruzínským krajem Mccheta-Mtianetie, resp. s historickou Chevsuretií, na severozápadě je její území ohraničeno horním tokem řeky Argun, zvaným Čanty-Argun. Středem oblasti protéká řeka, nazývaná Majstichi (Маисты-Хи) či Majstoj-Erk (Майстой-Эрк), pravostranný přítok Argunu.

"Majsta" (Майста) v překladu znamená horní, vysokohorský kraj. Příslušníci rodového společenství tejpu Majstoj s ohledem na geografickou polohu svého území žili v těsném spojení jak s vajnachskými tejpy, tak i se sousedními gruzínskými, chevsurskými a pšavskými obyvateli. Příslušníci tejpu Majstoj se po roce 1957 usídlili v sunženském a urus-martanovském okrese v Čečensku a též v Pankiské soutěsce v Gruzii.

Ve středověku byla Majsta považována za centrum horských čečenských oblastí, kde se v jednom období scházel nejvyšší soud (čečensky Мехк-Кхел) této země.[1] Z Majsty podle místních pověstí pocházel čečenský rodový náčelník Molkch, který odtud přesídlil do kraje Našcha a později založil osídlení v jihovýchodní oblasti Čečenska, která byla označována jménem turkického původu Ičkerie (Čečenci tento kraj nazývali Нохч-Мохк).

Během Kavkazské války v 19. století se obyvatelé Majsty, stejně, jako horalé ze sousední Malchisty, aktivně zapojili do bojů proti ruským vojskům (zároveň se však nepodřizovali ani čečenskému velení imáma Šamila).[1] Po zlomení čečenského odporu byly historické regiony Majsta a Malchista v roce 1860 včleněny do Argunského okruhu Terské oblasti. Od roku 1865 se tato horská oblast Čečenska stala pod názvem okres Allago administrativní jednotkou Tianetského okruhu Tbiliské oblasti v rámci Gruzie jako součásti Ruského impéria. Gruzínský okres Allago existoval až do roku 1927, poté byly rozhodnutím nejvyšších sovětských orgánů Majsta a Malchista vráceny do Čečenské oblasti SSSR. Všechna sídla v Majstě byla obydlena až do roku 1944.

Během deportací čečenského lidu bylo koncem února roku 1944 veškeré obyvatelstvo z oblasti Majsta násilně vysídleno. Ani po rehabilitaci v roce 1956 se někdejší obyvatelé horských oblastí Čečenska již nikdy nesměli vrátit zpět do svých původních domovů.

Na území Majsty bývala čtyři významná opevněná sídla: pevnost Vaserkel se dvěma obrannými věžemi, pevnost Ce-Kale s jednou obrannou věží, dále aul Puoga se šesti a aul Toga se čtyřmi obrannými věžemi. Ihned po vysídlení obyvatel v roce 1944 byla místní sídla pobořena, konstrukce věží byly částečně vyhozeny do vzduchu a jejich interiéry byly vypáleny.

Ce-Kale (rusky Цекалой)

Nejseverněji ležel architektonický komplex Ce-Kale, skládající se z jedné obranné a devíti obytných věží, které měly částečně též obranný charakter. Na dohled od Ce-Kale byly věže Vaserkelu a Pugy, což v případě vnějšího ohrožení umožňovalo signalizaci pomocí ohňů, zapálených na věžích. Pevnostní komplex byl obehnán kamennou zdí. Vzhledem k tomu, že do oblasti Majsty pronikl islám značně pozdě, v Ce-Kale se zachovaly i některé památky z pohanského období.[2]

Vaserkel, též Vasarkaloj (rusky Васаркалой, čečensky Васар-кхелли)

Vaserkel patřil mezi legendární pevnosti Kavkazu, byl přezdíván "pevností statečných". Toto vysvětlení je odvozováno od bacbijského výrazu vasar, což znamená muž, resp. statečný.[3] Ze tří stran nepřístupná pevnost, která byla vybudována na úzké ostrožně na levém břehu řeky Majstichi, střežila cestu z Čečenska do Dagestánu. Podle pověstí v případě ohrožení mohlo být v pevnosti Vaserkel připraveno 1000 až 1500 dobře ozbrojených bojovníků. Vaserkel ve středověku dobyli Peršané, kterým se podařilo zneškodnit předsunuté hlídky v údolí a překvapit obránce pevnosti. Severně od pevnosti se nachází velká nekropole, čítající zhruba pět desítek nadzemních hrobek. Hrobky mají podobu malých kamenných domků, postavených z břidlice, z téhož materiálu jsou i jejich sedlové střechy. Některé hrobky jsou dvoupatrové.[4]

Poga, též Puoga nebo Poo (čečensky ПуогІа)

Název pevnosti na pravém břehu Argunu poblíž hranic s Chevsuretií pochází od výrazu Пхьу, což znamená stráž, strážní.[5] Na severozápadě s aulem Poga sousedily malchistinské auly Kamalchi a Korotach.

Toga, též Tuga, Togi

Toga je bývalé pevnostní sídlo na levém břehu řeky Majstichi na hranicích s Gruzií. Na severozápadě sousedilo s aulem Kamalchi v regionu Malchista.