Magdalena z Hohensteinu

Narodila se v posledním roce života svého otce, nebo až po jeho smrti. Byla křtěná jako Marie Magdaléna, toto jméno se dávalo obvykle dcerám narozených z církví neposvěcených svazků. Byla schovankou své tety Alžběta Lukrécie Těšínská (1559–1653), která se postarala o její vzdělání a výchovu. Díky její výchově a péči ji císař Ferdinand III. Habsburský dne 12. dubna 1640[2] legitimizoval jako Magdalénu. O měsíc později 8. května 1640 ji udělil titul baronky a přídomek z Hohensteinu. Dne 16. května 1640 jí bylo do pozemkových knih zapsáno držení panství Hohenstein. O celé události písemně informoval princ Karel Eusebius z Lichtenštejna Alžbětu Lukrécii Těšínskou, listem sepsaným ve Vratislavi dne 6. července 1640. Dne 10. července 1640 je o tomto informován také hejtman Krnovského knížectví a je mu doručen patřičný rodokmen.

Ve stejný den byl tento přídomek udělen také Václavu Gottfriedu, nemanželskému synovi Adama Václava Těšínského (1574–1617) a šlechtičnou Markétou Kostlachównou (okolo roku 1584 – 3. leden 1617, Těšín), někdy je psána také jako Koschlieg, Koslig, Kosslig a Koschlinger[3], tou dobou již zesnulou. C. a k. archív ve Vratislavi má k nemanželským dětem posledních piastovský knížat poznámku: "Unächte Kinder des Herzog!"[2], tedy: "Nechtěné děti vévody!"

Magdaléna byla dvakrát vdaná. První sňatek byl uzavřen v roce 1643 v Těšíně, za přičinění její tety Alžběty Lukrécie Těšínské. Její manžel byl dvorský maršálek Kašpar (Kasper) Tluk z Tošanovic[4]. Rod Tluků z Tošanovic se ve Slezsku vyskytuje od první poloviny 15. století.[5][6]

Po smrti prvního manžela, se provdala za Bernarda Rudzkého z Rudz (Rudze, Polsko) a na Rudicích (obec Rudice, dnes Rudzica, Polsko). Sňatek byl uzavřen 11. června 1659 v Těšíně. V roce 1661 se narodila dcera Eva Dorota.[7]

Otcem Bernarda byl Mikuláš starší II. Rudzký z Rudz († 1658) a na Velkých Horkách (Górki Wielkie, Polsko), Chotěbuzi a Lhotě (Zpupná Lhota). Zemřel 14. května 1658, byl pohřben v Těšíně, jeho náhrobník[8]  je k vidění v kostele sv. Maří Magdaleny[9].

Udělený šlechtický titul baronky byl omezený, tedy bez práva nabývat statky.[10]

V originále je psána jako Freiin von und zu Hohenstein.

Baronce byl přidělen erb, který lze popsat takto: Modrý štít se zlatým korunovaným orlem, hlava je otočena na pravou stranu, orel je bez pravého křídla, s otevřeným zobákem a červeným jazykem, jeho hruď je probodnuta bílým šípem zleva doprava směrem nahoru, z rány stříká krev. Nad štítem je červená knížecí korunka. V klenotu je koruna, nad ní je orel, který je reverzně otočen oproti orlovi se štítu. Přikryvadla zlato-modrá.

Jde o erb, který je podobný knížecímu erbu vévodů z Horního Slezska, který lze popsat takto: korunovaný zlatý orel na modrém štítě, se samotným pravým křídlem. Tím je zde naznačen úmysl vyjádřit nelegitimní sestup.