Tlukové z Tošanovic

Tlukové z Tošanovic[1] byli starým slezským rodem, patřili mezi pevně usazené rody[2] v Těšínském knížectví. Někdy jsou psání jako pánové z Tošonovic, Tošinovice, Tessinowitz.

Tlukové z Tošanovic
(Tluk von Tessinowitz)
ZeměTěšínské Slezsko
ZakladatelVincenc
Mýtický zakladatelVincenc z Tošanovic
Rok založení14. století
Konec vládyKonec 18. století
Poslední vládce??

Historie

Legenda

Podle legendy se odkazovali na staropolské rody, které měly erb známý jako Rawicz I. - Tento erb byl používaný v Polském království, v Těšínském knížectví, Rakousku-Uhersku a na území Svaté říše římské.

Písemné zmínky

Tento rod je ve Těšínském Slezsku písemně doložen ke vsi Tošanovice (Dolní Tošanovice), která v létech 1302–1315 připomínána v soupisu desátků biskupství vratislavského. V roce 1316 je zde zapsán jistý Vincenc z Tošanovic.[3]

V dějinách je nejvíce znám Zikmund Tluk z Tošanovic, který v roce 1533 koupil za 230 tolarů ves Třanovice od vratislavského kanovníka Kašpara Čela (Kacper Czelo z Czechowic) z Čechovic (Czechowice, Polsko). Jeho syn Kašpar II. se stal po smrti poslední těšínské kněžny Alžběty Lukrécie Těšínské († 1653) prvním regentem statků těšínské komory.[4]

Členové rodu

Rod Tluků byl velmi rozvětven. Genealogický průzkum provedl v roce 1994 Jiří Stibor a publikoval jej v odborném časopise Těšínsko.[5][6] Členové tohoto rodu byli jak katolického vyznání, tak evangelického.

(řazeno chronologicky)

Tlukové na Dolních Tošanovicích

1445–1449 Stanislav Tluk[3]

1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Vojkovice

1540–1575 Zikmund Tluk. Měl syny syny: Jakuba, Kašpara, Stanislava, Balcara, Melichara, Buriana a Václava.

1593 Melichar Tluk

1598 Kašpar Tluk

1591–1604 Václav Tluk, jeho manželkou byla Barbora Prakšická ze Zástřizl.

Tlukové na Vojkovicích

1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Dolní Tošanovice

Tlukové na Horních Tošanovicích

1533 Kašparu Tluk, Kašpar II. Tluk

1602 Bohuš Tluk z Tošanovic

1619 Jan st. Tluk

1636–1648 Jan ml. Tluk

1665 Kašpar Tluk

1756 Josef Ignác Tluk a jeho manželka byla Josefa Křídlovská z Křídlovic

Tlukové na Domaslavicích

1564 Zikmund Tluk

1565–1595 Jakub Tluk

Po roce 1600 Anna Marklovská z Žebráče, vdova po Jakubu Tlukovi.[7]

Tlukové v Třanovicích

Před rokem 1568 Fridrich Alexandr Tluk

Po roce 1568 Jiřík Tluk

1598–1604 Burian s manželkou Annou Rouseckou z Ejvaně[8] a Stanislav Tluk

1651–1665 Kašpar Tluk

1673 Fridrich Alexandr Tluk, jeho manželkou byla Ludmila Zajíčková z Hošťálkovic.

1681 Jiří Rudolf Tluk (bratr Fridricha Alexandra). Pak jeho synové Ondřej, Antonín, Kašpar a Bohumír Tlukové

1705 Kašpar Tluk

1717 Bohumír Tluk, jeho manželkou byla Františka Wipplarová z Ušic.[9]

Tlukové na Dolním Těrlicku

1742 Karel Max Tluk

Tlukové v Prostředních Tošanovicích

1752–1754 Jan Rudolf Tluk, jeho manželka byla Anna Harasovská z Harasova.[10]

Erb

Rawicz I.

Základní popis erbu byl: Na stříbrném poli je zlatá miska s třemi červenými růžemi s listy, nebo i bez. V klenotu pak tatéž miska s třemi růžemi. Přikryvadla jsou červená.

Tlukové

Erb je obvykle popisován takto: V modrém štítu je proutěný koš, ze kterého vyrůstá devět zlatých klasů. V klenotu jsou tři pštrosí pera, červené barvy. Přikryvadla jsou červeno-zlatá.[11]

Někdy je vyobrazen se záměnou:[12]

  • proutěný koš za zlatý škopek
  • klasy za zelené stonky s devíti stříbrnými květy lilií
  • červená pera za pera v modré, červené a zlaté barvě
  • červeno-zlatá přikryvadla za modro-zlatá

Majetek

(řazeno chronologicky)

Dolní Tošanovice: od roku 1445[13]

Tvrz v Dolních Tošanovicích: od roku 1445, v 19. století přestavěna na Zámek Dolní Tošanovice.

Ves Vojkovice: okolo roku 1520[14]

Horní Tošanovice: 1533–1764

Dolní Třanovice: asi od roku 1533[15]

Prostřední Tošanovice: 1752

Hnojník: 16. století[16][17]

Dobratice: 1602[18]

Statek Vělopolí: 1665

Dolní Těrlicko: 1742

Zámek Rychvald (Starý dvůr): v 17. století[19]

Galerie
  • Rawicz II.
  • Erb rodu Tluků

Reference
  1. Po stopách Slezských písní Petra Bezruče, strana 33. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  2. Práva a zřízení zemské Knížectví těšínského. Těšínsko [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (česky)
  3. Kroniky a kronikáři našeho regionu - Horní Tošanovice. Frýdecko-místecký a Třinecký Deník. 15.3.2009. Dostupné online [cit. 2019-01-26]. (česky)
  4. Hlas: list československé strany lidové, ročník 1947, číslo 247. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  5. Genealogické poznámky k rodu Tluků z Tošonovic. Těšínsko, 1994, číslo 3 [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
  6. Genealogicke poznámky k rodu Tluků z Tošonovic (2. ČÁST). Digitální archív MSK [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
  7. zámek Dolní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
  8. Erbovník R rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  9. Erbovník W rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  10. hrobka rodu Harasovských z Harasova, Horní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  11. Erby slezské šlechty. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
  12. Erbovník T rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
  13. Oficiální stránky obce Horní Tošanovice. www.hornitosanovice.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-27.
  14. Vojkovice. www.eurobeskydy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
  15. Historie obce. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
  16. Hnojník - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
  17. Založení | Obec Hnojník [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (česky)
  18. OBEC-DOBRATICE. Začátek Kroniky – Obec Dobratice [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (česky)
  19. MAJOVYHONZIK. Majovyhonzik - obyčejné neobyčejným pohledem [online]. 2011-05-07 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • SZERSZNIK, Leopold: Scuta nobilium Ducatus teschinensis (manuscript, cca 1810), p. 88. Biblioteka Cieszyńska (Cieszyn, PL), sign. DD V 38.
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 3 (1994), strana 6-9
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 4 (1994), strana 13-17
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic (dokončení), Ročník 38, č. 4 (1995), strana 1-8
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.