Městský park v České Lípě

Návrh na založení městského parku v místě bývalé cihelny předložil malíř a profesor českolipského gymnázia Eduard Steffen spolu s radním Ferdinandem Posseltem v roce 1872. O tři roky později se podařilo nově založenému českolipskému Okrašlovacímu spolku získat od Novozámeckého panství (panství náležející k zámku v Zahrádkách) pozemky u Cihlářského rybníčku (Leipaer Ziegelteich) s přilehlou strání. Tato plocha o rozloze 6,6 ha byla získána výměnou za jiné pozemky a doplacením částky 3 500 zlatých.[5] K slavnostnímu založení parku došlo 3. dubna 1875 v dolní části u Cihlářského rybníčku. Zpracování projektu parku bylo zadáno inspektorovi lobkovického panství Johannu Klimeschovi.[1]

Park byl založen na mírně svažitém terénu s výškovým rozdílem zhruba 25 metrů.[6] První sazenice stromů a keřů, dovezených z Ahníkova u Chomutova, byly v parku vysázeny v roce 1876. O tři roky později zde byla vytvořena skalka, zvaná Císařské kameny, sestávající z více než padesáti ukázek hornin ze severních Čech.[2] V roce 1882 nechal českolipský Okrašlovací spolek v centrální části parku vybudovat rybníček. Uprostřed vodní plochy byl ostrůvek, na kterém byl vodotrysk, další ostrůvek s domečkem byl vyhrazen labutím. O dva roky později převzalo park do své správy město. Za péči o park zodpovídala správní komise, jejími členy byli i tři zástupci Okrašlovacího spolku.[1]

V průběhu následujících desetiletí byl park dále zvelebován, v regionálních publikacích z první třetiny 20. století byl hodnocen jako jeden z nejkrásnějších a nejrozlehlejších parků v celé severočeské oblasti.[1]

K prvnímu výraznějšímu poškození došlo v 50. letech 20. století, kdy místní občané zahájili uprostřed parku bez jakéhokoli projektu výstavbu kulturního a vykáceli kvůli tomu některé stromy. Tato stavba však nakonec nebyla realizována. V roce 1961 bylo uprostřed parku vybudováno letní kino. V roce 196 zde byl proveden dendrologický průzkum. Na základě zpracovaného projektu byly v první polovině 70. let provedeny rozsáhlejší úpravy parku. V důsledku rozsáhlejšího kácení stromů došlo k ohrožení stability porostů, což se negativně projevilo jejich poškozením po vichřici v roce 1976.[1]

V roce 1990 byla dokončena spojovací silnice, která vede podél západního okraje parku od křižovatky u Střelnice na sídliště Sever. V roce 1993 byl zpracovanám další dendrologický průzkum, který se stal východiskem pro pozdější úpravy.[7]

V parku se nachází na 800 exemplářů celkem osmi desítek druhů stromů a keřů. V dolní části, která má charakter anglického parku, se vyskytují zdejší nejstarší listnaté stromy, jako je topol bílý, jasan ztepilý převislý, vrba bílá, buk obecný nachový a buk lesní převislý, javor javorolistý, tři druhy jilmů, rododendrony, dub uherský, dub letní převislý a dub letní jehlancovitý. Ve výše položené části u někdejšího hudebního altánku lze nalézt katalpu obecnou, hrušeň sněhobílou, habr převislý či jasan ztepilý. Mezi jehličnany je zastoupena borovice černá, borovice vejmutovka, smrk omorika, douglaska tisolistá, tsuga kanadská a jedle stejnobarvá a kanadská. Horní část parku má podobu lesa, v němž převažuje smrk ztepilý.[7]

V českolipském Městském parku byl zaznamenán výskyt čtyř desítek druhů ptáků. Mezi nejpozoruhodnější exempláře patří dlask tlustozobý, pěnice černohlavá a kalous ušatý. V horním rybníčku byly před jeho úpravami nalezeny dva druhy čolků a potápník vroubkovaný. Ze savců se v lesním porostu vyskytuje veverka obecná a ježek západní.[7]

• 
  Modlitebna Církve československé husitské
• 
  Jezírko s lavičkou z roku 2021
• 
  Pomník Waltera von der Vogelweide
• 
  Hřiště poblíž Střední odborné školy
• 
  Mohauptova kašna v horní části parku
• 
  Pomník Eduarda Steffena, obnovený v roce 2020
• 
  Skupina kamenů kolem tzv. Císařského sloupu
• 
  Socha dívky s kyticí na centrálním prostranství
• 
  Stánek s občerstvením v místě, kde bylo letní kino
• 
  Podzim v dolní části parku
• 
  Jižní okraj parku se sousoším Geologie z roku 1984
• 
  Jeden z topolů bílých u hlavní cesty