Méru

Méru, též Suméru, je mytická posvátná hora a osa světa v hinduismu, buddhismu a džinismu. Nachází se ve středu kontinetu Džambudvípa, který je středem prthiví-lóku „světa země“, svým vrcholem dosahuje k nebesům a svými kořeny do hlubin země, pramení v ní řeka Ganga a je celá ze zlata a drahokamů. Na jejím vrcholu sídlí Brahmá, níže pak další bohové a bytosti. Někdy bývá ztotožňována s reálnou horou Kailás, Pamírem, Hindúkušem nebo Garhválem, oblastí v Himálaji.[1]

Bhútánská thangka z 19. století znázorňující horu Méru obklopenou všemi vesmíry

Mnohé hinduistické chrámy, včetně kambodžského Angkor Watu, představují tuto posvátnou horu. Podle hinduistických textů její výška činí 80 000 jódžan a nachází se uprostřed Bhú mandaly.[zdroj?]

Popis

Podle Mrgéndra-ágamy byla Méru stvořena Anantéšvarou-Šivou a nachází se ostrově Džambudvídpa, který je středem prthiví-lóku, tedy země. Méru je pokryta zlatem a září více než slunce. Otáčejí se kolem ní na nebi planety.[2] V dolní části hory sídlí gandharvové a Marutové, zatímco na vrcholku nejvyššího z jejích tří hřebenů, zvaném čakravat „otáčející se jako kolo“, sídlí lókapálové, bohové světových stran, kteří zde mají svá města:[3]

  • Amarávatí „sídlo nesmrtelných“, sídlo Indry, na východě
  • Tédžóvatí „oslnivá“, sídlo Agniho, na jihovýchodě
  • Samjaminí „ukázněná“, sídlo Jamy, na jihu
  • Kršnavatí „potemnělá“, sídlo Nirrti, na jihozápadě
  • Šuddhavatí „čistotná“, sídlo Varuny, na západě
  • Gandhavatí „voňavá“, sídlo Vájua, na severozápadě
  • Mahódaja „blahobytná“, sídlo Kubéry, na severu
  • Jašóvatí „impozantní“, sídlo Íšány, na severovýchodě

Všechna tato města vynikají svojí krásou – jsou postavena ze zlata, drahokamů či bílého kamene, voní nočním jasmínem, a kromě svých božských vládců jsou obývána různými druhy bytostí. Na úplném vrcholu se pak nachází město Manóvatí „inteligentní“ v kterém sídlí Brahmá. Pod horou se nachází další čtyři hory, které tak zajišťují její stabilitu, a devět ostrovů obklopených postupně sedmi oceány, za kterými se nachází další pevnina a ní hora Lókálóka. Dále už se nachází jen temnota, další oceán a skořápka kosmického vejce.[3]

Reference
  1. DALAL, Roshen. Hinduism: An Alphabetical Guide. [s.l.]: Penguin India, 2010. ISBN 978-0143414216. [Kapitola Mount, Meru].
  2. ZBAVITEL, Dušan, et al. Bozi, bráhmani, lidé: Čtyři tisíciletí hinduismu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. 296 s. S. 103.
  3. SIVACHARYAR, Sabharathnam. Žasneme nad velkolepostí hory Méru [online]. Hinduism Today [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mount Meru (mythology) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.