Marutové

Marutové jsou skupina védských božstev spojená s hromem, bleskem, deštem a větrem a tvořící družinu boha Indry. Někdy jsou také ztotožňováni s Rudry nebo bývají spojováni s Agnim a Vájuem. Jejich otcem je Rudra, pozdější Šiva a matkou bohyně Pršni. Jindy jsou označováni jako synové Vájua.[1]:s.88[2]:s.73

Reliéf zobrazující Maruty z Kambodžy

V rgvédském hymnu 1.85 jsou Marutové vzýváni takto:

„ Nebeští klusáci, Rudrovi synové,

parádí se jak marnivé krasavice.
Marutové nebe, zemi upevnili.
Těší se z obětí, rekové bujaří.

Hýřící bujností, mohutně urostlí,
na nebi Rudrové zřídili své sídlo.
Sborem pějí píseň, překypují silou,
slávou ověnčené děti matky Pršni.[1]:s.88

 “

Marutové představují mytickou projekci řadových bojovníků védské Indie tvořících válečnické tlupy či bratrstva. Disponují jistou společenskou nezávislostí vyjadřovanou slovy svadhá „samospráva“ či prijadháma.[2]

V puránách jsou syny bohyně Diti, jež porodila sedm zárodků a každý z nich Indra rozbil na sedm kusů a tak se zrodilo devětačtyřicet Marutů. Lidová etymologie v souvislosti s tímto příběhem odvozovala jejich jméno do Indrových slov rudah má rudah „Neplač! Neplač!“.[1]:s.227

Podle pozdější tradice sídlí sedm Marutů v každé ze sedmi vesmírných sfér: na Zemi, Slunci, Měsíci, hvězdách, planetách, Polárce a souhvězdí Velké Medvědice.[3]

Odkazy

Reference
  1. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986.
  2. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8.
  3. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-52-4. S. 108.

Rgvédské hymny (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.