Lushnjë

Lushnjë (albánsky také Lushnja) je město nacházející se ve střední Albánii. Má okolo 41 000 obyvatel (odhad z roku 2005) a je hlavním městem stejnojmenného okresu. Městem prochází železniční trať. Nedaleko od ní se nachází region Savra, východně od města se rozkládá vrchol Myzeqe.

Lushnjë

znak
Poloha
Souřadnice40°56′ s. š., 19°42′ v. d.
Nadmořská výška17 m n. m.
StátAlbánie Albánie
Lushnjë
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha372,7 km²
Počet obyvatel31 105 (2011)
Hustota zalidnění83,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webbashkialushnje.gov.al
PSČ9001
Označení vozidelLU
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podnebí je středomořské vzhledem k blízkosti pobřeží. Zimy bývají mírné a stejně jako ve zbytku Balkánského poloostrova deštivé, léta jsou velmi teplá a suchá.

Obyvatelstvo je albánské národnosti a mluví toskickým dialektem.

Historie

Město Lushnjë bylo založeno v pozdním středověku, archeologická naleziště nicméně dokládají přítomnost osídlení z doby několik set let před naším letopočtem. Byly odhaleny četné hliněné nádoby a základy baziliky, která vznikla nejspíše v období antiky. Stejně jako řada obdobných sídel v regionu vzniklo město na rozhraní hor a úrodné rovné krajiny. Nejspíše se nejstarší jádro obce nacházelo přímo na svahu.

V roce 1385 došlo v blízkosti dnešního města k rozhodné bitvě mezi jednotlivými albánskými regionálními vládci.[1]

Turecké záznamy (deftery) z 16. století zde evidovaly 15 domů a přibližně stovku obyvatel Nacházelo se zde tekke, zastavovali se zde cestující, kteří směřovali na území dnešní jižní Albánie. V roce 1744 zde bylo napočítáno zhruba pět set obyvatel. Z malé obce se v malé město začalo transformovat v druhé polovině 19. století. Roku 1860 zde byla otevřena první škola, a to s řeckým vyučovacím jazykem.

Proslavilo se v roce 1920 konáním Albánského národního kongresu. Bylo zde rozhodnuto o umístění hlavního města Albánie do Tirany. Schválena byla rovněž i prozatímní ústava (Statuti i Lushnjës).[2] Dům, kde se toto setkání uskutečnilo, je v současné době dochován jako muzeum. V téže době zde žilo nábožensky smíšené obyvatelstvo, které bylo z poloviny muslimské a z poloviny ortodoxní. V druhé polovině 20. let došlo k modernizaci středu města; postaveny byly nové úřední a správní budovy v duchu tehdejší italské architektury. V této době zde žilo méně než 20 tisíc obyvatel.

V roce 1935 došlo zde a ve Fieru k povstání, které rozšířila nepravdivá zpráva o převratu v Tiraně. Došlo ke střetu s armádou v blízkosti Lushnji. Vojsko nemělo se vzbouřenci větších problémů a dokázalo je snadno rozprášit.[3]

Albánští partyzáni město osvobodili dne 18. října 1944.

V komunistických dobách bylo nedaleko Lushnjë zřízeno několik trestaneckých táborů a internačních areálů pro politické vězně. Byly zde také vybudovány průmyslové podniky na zpracování papíru a plastů, které po roce 1991 a transformaci albánského hospodářství zkrachovaly.

V roce 1989 bylo během archeologického průzkumu odhaleno staré pohřebiště na území města.

Ekonomika

Obec se nachází v rovinaté krajině, která je zemědělsky velice intenzivně využívána. Potravinářské výrobky z oblasti jsou potom vyváženy mimo jiné i do evropských zemí a do zbytku Albánie. V Lushnji se také nachází Institut zemědělského výzkumu.

Političtí představitelé

  • Kujtim Haxhiu: 1992–1996
  • KAgim Fuga: 1996–2000
  • KYlli Myftiu: 2000–2003
  • KKadri Gega: 2003–2007
  • KAlbert Sanxhaku: 2007–2011
  • KFatos Tushe: 2011–2021, zatčený za korupční činnost.[4][5]

Životní prostředí

30 km daleko od města se nachází národní park Divjakë-Karavasta.

Kultura

Muzeum Albánského národního kongresu.
Pohled na město.
Dům kultury.
Fotbalový stadion.

Ve městě také sídlí historické muzeum s řadou předmětů z nejstarších dob albánských dějin. Místní kulturní dům nese jméno Vace Zely.

V blízkosti města (18 km jižním směrem) se nachází pravoslavný klášter Ardenica, založený roku 1282. Další kulturní památkou v okolí města je Kasharajský most, který vznikl ve středověku.

Doprava

Městem prochází silnice č. SH4, která směřuje z Drače dále na jih. Ve městě z ní odbočuje dopravní tah směrem do města Berat a dále. Okolo města je veden západním směrem silniční okruh.

Ve stejném směru prochází také železniční trať městem.

Sport

Místní fotbalový klub KS Lushnja hraje v albánské první lize. Založen byl roku 1927. V období komunistického režimu nesl název Punë Lushnjë (práce) a poté KS Traktori. Po roce 1991 se vrátil k svému původnímu jménu.

Známé osobnosti

  • Lindita Arapi – básník
  • Artan Bano – fotbalista
  • Luli Bitri – herečka
  • Iljaz Çeço – fotbalista
  • Rezart Dabulla – fotbalista
  • Edmond Dalipi – fotbalista
  • Kristaq Dhamo – režisér
  • Abdurrahman Roza Haxhiu – fotbalista
  • Vath Koreshi – spisovatel
  • Saimir Malko – fotbalista
  • Rey Manaj – fotbalista
  • Nebi Efendi Sefa – signatář albánské deklarace nezávislosti
  • Ferit bej Vokopola – signatář albánské deklarace nezávislosti
  • Margarita Xhepa – herec
  • Vaçe Zela[6] – zpěvačka
  • Kastro Zizo – zpěvák

Reference

  1. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 32. (srbština)
  2. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 181. (srbština)
  3. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 133. (angličtina)
  4. Článek na stránkách xinhuanet.com (anglicky)
  5. Článek na stránkách exit.al (anglicky)
  6. Článek na stránkách albanianews.it (italsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.