Toskičtina
Toskičtina je jedním ze dvou hlavních dialektů albánštiny. Druhým je gegština. Toskičtinou se mluví v jižní oblasti Albánie, jižně od řeky Shkumbini. Mluvčí se nazývají Toskové. Spisovná albánština, tak jak byla kodifikována roku 1972, je více méně upravenou formou toskičtiny.[1] Do 19. století se toskičtina psala abecedou, jež byla odvozena z řecké. Roku 1918 však byla vytvořena abeceda, která je upravenou latinkou. Ta se užívá dodnes.[2] Tak jako gegština je i toskičtina indoevropský jazyk, byť v otázce jejich původu je stále mnoho nejasností.
Toskičtina | |
---|---|
Počet mluvčích | 3 000 000 |
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | als |
Ethnologue | als |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
toskicky | Të gjithë njerëzit lindin të lirë dhe të barabartë në dinjitet dhe në të drejta. Ata kanë arsye dhe ndërgjegje dhe duhet të sillen ndaj njëri tjetrit me frymë vëllazërimi. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Reference
- Archivovaná kopie. www.solten.cz [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-21.
- https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:MvOP1DISIpsJ:https://leporelo.info/albanstina+&cd=6&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_cs