Toskičtina

Toskičtina je jedním ze dvou hlavních dialektů albánštiny. Druhým je gegština. Toskičtinou se mluví v jižní oblasti Albánie, jižně od řeky Shkumbini. Mluvčí se nazývají Toskové. Spisovná albánština, tak jak byla kodifikována roku 1972, je více méně upravenou formou toskičtiny.[1] Do 19. století se toskičtina psala abecedou, jež byla odvozena z řecké. Roku 1918 však byla vytvořena abeceda, která je upravenou latinkou. Ta se užívá dodnes.[2] Tak jako gegština je i toskičtina indoevropský jazyk, byť v otázce jejich původu je stále mnoho nejasností.

Toskičtina
Počet mluvčích3 000 000
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3als
Ethnologueals
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa albánských dialektů, výskyt toskičtiny vyznačen červeno-oranžovou škálou

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

toskicky

Të gjithë njerëzit lindin të lirë dhe të barabartë në dinjitet dhe në të drejta. Ata kanë arsye dhe ndërgjegje dhe duhet të sillen ndaj njëri tjetrit me frymë vëllazërimi.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.