Lukáš Perný

Lucas Perny v Nitře, 2013

Kniha Utopisté, vizionáři sveta budoucnosti

Narodil se 26. října 1991 v Nových Zámcích, v tehdejším Československu. V letech 2009–2011 absolvoval studium na Střední průmyslové škole stavební v Nitře. V letech 2011 až 2014 absolvoval bakalářské studium kulturologie na katedře Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře,[5] které ukončil publikováním monografie o kontrakultuře přelomu 60 a 70. let 20. století.[15]

První sólové hudební album vydal v roce 2009, většího ohlasu hudební kritiky se dostalo jeho třetí sólové nahrávce The Rondel.[18][19][20] Od roku 2012 spolupracuje s multinstrumentalistou Miloslavem Kollárem, se kterým také nahrál několik alb.[5] Od roku 2007 působil s Jimim Ružičkou v blues-rockové skupine Dilusion a spolupracoval také s mnoha hudebníky a skupinami (Krumplipapricash, Elegant Emigrant,[21] Fénix, Egon Dust, Martin Štefánik, Matej Mikloš, Peter Turay, Július Fuják, Marek Stupavski, Kofi, Michal Uličný, Andrej Danóczi, Kristina Prekopová, DJ Stanley, Milan Perný[22]). Odehrál přes 200 koncertů a akcí (na Slovensku, v České republice, Maďarsku a Srbsku).[23]

V letech 2014 až 2016 absolvoval magisterské studium kulturologie na katedře filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V roku 2017 vydal druhou monografii Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského,[16][24] o politikovi a básníkovi Ladislavovi Novomeském, kterou uvedl slovenský spisovatel Peter Jaroš[25] a recenzoval Dalimír Hajko.

V roku 2018 vydal třetí knihu Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie,[14][26][27] knihu uvedl v Bratislavě filozof, politolog a poslanec NRSR, Ľuboš Blaha, recenzovali ji také Ladislav Hohoš a Vladimír Manda.

Od roku 2017 se věnuje tématu utopií a utopismu na Prešovské univerzitě v Prešově (v spolupráci s Ľubomíre Belásem, Tomasem Kačerauskasem a Rudolfem Dupkalou).[4] Na toto téma napsal knihu Utopisté, vizionáři světa budoucnosti[9][28] (recenzovali ji Dalimír Hajko, Michael Hauser a Ladislav Hohoš a další). Kniha byla nominována na titul Kniha roku 2020 v deníku Pravda[29] a Cenu Alexandra Matušky (ocenění za esejistiku a literární vědu).[30]

Je autorem doslovů a poznámek ke slovenským vydáním utopických textů Nové Atlantida Francise Bacona[31][32], Sluneční stát Tommase Campanelly a Utopie Thomase Mora.[33][34][35][36]

Rovněž se dlouhodobě věnuje filosofii kultury (Fredric Jameson, Giles Lipovetsky)[37] a kulturní kritice (Frankfurtská škola, Birminghamská škola, Slavoj Žižek, Noam Chomsky).

Je autorem přes 200[38] studií, esejí, analýz, recenzí (filmových, divadelních, hudebních a literárních) a rozhovorů, které publikoval pro Nové Slovo,[39] Literární týdeník,[40] Slovenské národní noviny,[41] Slovenské pohledy,[42] !Argument,[43] pro časopisy Philosophica Critica, Studia Politica Slovaca, Acta Patristica, Filosofický časopis, Orol tatranský, FILOSOFIJA. SOCIOLOGIJA, Academia Letters, Posterus, Veci verejné, INLIBRI a další časopisy, periodika a internetová média.

Je autorem rozhovorů s významnými českými a slovenskými filozofy a společenskými vědci (Jan Keller, Michael Hauser, Richard Sťahel, Marek Hrubec, Rudolf Dupkala,[44] Vladimír Manda, Ladislav Hohoš, Michal Macháček, Etela Farkašová, Jozef Leikert, Petr Kužel, Jozef Sipko, Cristian De Bravo Delorme, Ján Husár, Martina Lubyová, Jiří Vaněk a další)[45] a umělci (Alexandra Geschwandtnerová, Kristína Prekopová, Martina Pešáková, Lidka Žáková, Robert Žilík, Mária Žilíková-Mandáková, Ivana Matušková, Renáta Ryníková, Sylvia Juhászová, Peter Kubica, Marcella Molnárová, Magdaléna Cisárová, Miloš Jesenský, Miroslav Pius, Marcel Páleš, Martin Vlado, Ľubomír Olach, Ján Mičko, Milan Chovan, Radoslav Rochallyi, Milan Zelinka, Margita Ivaničková, Viera Švenková, Silvia Gelvanicsová, Lucia Vlčeková, Maja Jacobs Jakubeková, Lucia Vlčeková, Tatiana Jaglová, Victoria Jarošová).[46]

V roce 2019 obhájil titul PhDr. s rigorózní prací "Rousseau a filosofie dějin".

V roce 2021 obhájil titul PhD. s dizertační prací "Idea spravedlnosti společnosti ve vybraných sociálních utopiích"[47] a ve stejném roce spolupracuje s Rudolfem Dupkalou na třetím vydání knihy Štúrovci a Hegel.[48] Od července 2021 působí jako stážista na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze[49] a od března 2022 pracuje jako vědecký pracovník pro Slovenský literární ústav Matice slovenské, kde se zabývá zejména výzkumem slovenské kultury a filosofie 19. a 20. století.[50]

Podporoval slovenské radikálně levicové strany a také organizoval demonstrace a diskuse.[51][52] Byl redaktorem levicové revue DAV DVA,[53] Slova[39] a alternativního média Zem a Vek. Účastnil se demonstrací proti NATO[54][55] za účasti především přívrženců extrémistických seskupení.[51] Je přiznivcem duchovního komunizmu.[2]

Sólová alba

• The Rondel, 2013[19][20]
• Psychedelic Springland, 2011[61]

Lucas Perný & Miloslav Kollár

• Theatrum Mundi (Lucas Perný & Miloslav Kollár), album, 2014[62]
• Astral Gate (Lucas Perný & Miloslav Kollár), album, 2012[63]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lukáš Perný
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukáš Perný na Wikimedia Commons
• Lucas Perny v Discogs
• Lucas Perný & Miloslav Kollar v Free Music Archive
• Lukáš Perný na Academia.edu
• Lukáš Perný na ResearchGate.net
• Lukáš Perný na blogu Pravda
• Lukáš Perný v Centrálním registru publikační činnosti (CREPČ)
• Lukáš Perný v katalogu evidence publikační činnosti Prešovské univerzity
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR
• Seznam děl v Knihovnicko-informačním systému (KIS3G) Slovenské národní knihovny