Richard Sťahel

Richard Sťahel je slovenský eko-filosof.[1][2][3][4]

doc. Mgr. Richard Sťahel, PhD.
Narození1974 (47–48 let)
Povolánífilosof, ekofilosof, ředitel Filozofického ústavu SAV
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Témataenvironmentální filozofie, politická filozofie a filozofie lidských práv
Významná dílaPojem krízy v environmentálnom myslení, Človek, sloboda a vlastníctvo vo filozofii raného novoveku, Environmentální devastace a sociální destrukce
OceněníCena děkana Filozofické fakulty UKF v Nitře za rok 2016 Cena rektora UKF v Nitře za mezinárodně akceptovanou publikační činnost za rok 2016/2017
„Cíl výchovy k občanství by měl i v současnosti reflektovat hrozby, kterým společnost aktuálně čelí, ale především ty, kterým s velkou pravděpodobností bude čelit v blízké i vzdálenější budoucnosti.“
oficiální stránka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Působí jako ředitel Filozofického ústavu Slovenské Akademie věd[5] a byl také dlouhodobě vedoucím katedry filozofie FF UKF v Nitře.[6]

Vystudoval Univerzitu Komenského v Bratislavě, následně působil na Univerzite Konstantina Filozofa v Nitře (2006 - 2019), mezi léty 2010 až 2019 jako vedoucí Katedry filosofie FF UKF.

Filosofii a ekofilosofii popularizuje publikováním v médiích Pravda,[7] DAV DVA,[8][9][6][10] Slovo,[11] Pole[12] a vystupil také v televizi TA3.[13]

Funkce a členství
  • Člen Slovenského filosofického sdružení při SAV (od r. 1999)
  • Člen výkonného výboru Slovenského filosofického sdružení při SAV (2006 - 2010)
  • Člen Polskie Towarzystwo Filozoficzne
  • Člen oborové rady doktorandského studia pro studijní obor 2.1.3 Dějiny filozofie na FF UKF v Nitře (2017 - 2019)
  • Předseda redakční rady a šéfredaktor časopisu Philosophical Critica (2015 - 2019)
  • Člen redakční rady časopisu Contradictions/Kontradikce: A Journal For Critical Thought
  • Člen redakční rady časopisu Filozofie

Citáty

O řešení ekologické krize:

Existuje množství vědeckých studií, které se zabývají tím, jaká opatření je třeba přijmout, aby lidstvo mělo alespoň teoretickou šanci na přežití, takže nevzpomenu nic výjimečného a ani zdaleka nevyměnil vše potřebné. Prvním opatřením by mělo být zastavení dotací, daňových úlev a jiných forem podpory výroby energie z fosilních paliv a zároveň zavedení uhlíkové daně na všechny výrobky a služby, kromě základních potravin a léků. Zastavení vývoje, výroby a nákupu nových zbraní a také vojenských operací v zahraničí je další opatření, které by významně přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů i spotřeby množství surovin, o ušetřených životech a financích ani nemluvě. Takto získané zdroje je třeba přesměrovat do vývoje a instalace obnovitelných zdrojů energie, ale i do takových úprav krajiny, měst a obcí, obytných a veřejných budov, které by zmírnily dopady změny klimatu, a to včetně rozšíření sítě a elektrifikace veřejné dopravy, především kolejové. Podpora místní výroby a spotřeby energie i potravin by měla být samozřejmostí.[10]

O občanské společnosti:

Koncept občanské společnosti je neoddělitelně spojen s konceptem občanství. Ten považuji za vyjádření a zároveň institucionalizaci rovnosti před zákonem, tedy rovnosti v rousseauovskom smyslu jako protiklad přirozeného stavu - stavu nerovnosti dané původně biologickými odlišnostmi a predispozicemi, ze kterých se ve společnosti vyvinula nerovnost majetková a následně i politická. Z této nerovnosti plyne rivalita a neustálý boj o moc, o postavení ve společnosti, majetek... po značnou část dějin však především o uznání základní lidskosti, která se otrokem, nevolníkům, ale i domorodcům v koloniích odpírá. [6]

Cíl výchovy k občanství by měl i v současnosti reflektovat hrozby, kterým společnost aktuálně čelí, ale především ty, kterým s velkou pravděpodobností bude čelit v blízké i vzdálenější budoucnosti.[14]

O spravedlnosti:

Spravedlnost je ideál, kterým společnost v každé době posuzuje sama sebe, a zároveň každá doba formuluje svou vlastní teorii spravedlnosti. Tak jak se mění způsoby zneuznání, útlaku a vykořisťování v dějinách, tak se mění i koncepty spravedlnosti. Velmi často se koncepty spravedlnosti rodí jako reakce na dobové nespravedlnosti a to se nemění ani v 21. století. Z mého pohledu zůstává předpokladem spravedlivé společnosti stále občanská rovnost, ale nejen před zákonem, ale také v přístupu ke zdrojům života."[6]

Bibliografie [15]

Knihy

  • Pojem krízy v environmentálnom myslení (Richard Sťahel). Bratislava: IRIS, 2019. ISBN 978-80-8200-038-5.[16]
  • Environmentální devastace a sociální destrukce (Oleg Suša a Richard Sťahel). Praha: Filosofia, 2016. ISBN 978-80-7007-452-7.[17]
  • Človek, sloboda a vlastníctvo vo filozofii raného novoveku (Vladimír Manda, Richard Sťahel, Tomáš Pružinec). Bratislava: IRIS, 2015. ISBN 978-80-8153-050-0.[18]

Kapitoly v monografiích

  • K Dostojevského geopolitickým názorom. In: Nezník, P. – Makarov, B. a kol.: Dostojevskij a Nietzsche v kontextoch česko-slovenskej a ruskej filozofie 19. a 20. storočia. Košice: UPJŠ, 2018. ISBN 978-80-8152-632-9, s. 353-370.
  • Environmentálne riziká a existenčné konflikty. In: Suša, O. – Hrubec, M. a kol.: Riziková společnosť a globální ohrožení : ke kritické teorii Ulricha Becka. Praha: Sociologické nakladatelství, 2017. ISBN 978-80-7419-251-7, s. 163-178.[19]
  • K východiskám nitrianskej školy kritického environmentalizmu. In: Špirko, D. a kol.: Kapitoly z dejín environmentálneho myslenia. Nitra: UKF, 2017. ISBN 978-80-558-1243-4, s. 73-99.[20]
  • Environmental Crisis and Political Revolutions. In: Arnasson, J. P. – Hrubec, M. (Eds.): Social Transformations and Revolutions: Reflections and Analyses. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2016. ISBN 978-1474-415-34-7, s. 99-120
  • Aktuálnosť Dostojevským sformulovaného problému človeka a sveta. In: Nezník, P. – Makarov, B. a kol.: Dostojevskij a Nietzsche : hľadania človeka. Za a proti. . . Košice: UPJŠ, 2016. ISBN 978-80-8152-464-6, s. 289-301.
  • Vnútorné a vonkajšie príčiny súčasnej krízy. In: Dinuš, P. – Hohoš, L. – Hrubec, M. a kol.:  Revoluce nebo transformace?. Praha: Filosofia nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR, 2014. ISBN 978-80-7007-413-8, s. 51-69.

Studie v recenzovaných časopisech[21]

  • Lovelockov koncept udržateľného ústupu a jeho konzekvencie. In: Filozofia, 2019, roč. 74, č. 5
  • Sustainable development in the shadow of climate change. In Civitas : revista de ciências sociais. 2019, ISSN 1519-6089, s. 337-353.[22]
  • Environmentalizmus ako politická filozofia pre 21. storočie. In: Filozofia, 2018, roč. 73, č. 1
  • Self-limitation as the basis of environmentally sustainable care of the self. In: HUMAN AFFAIRS-POSTDISCIPLINARY HUMANITIES & SOCIAL SCIENCES QUARTERLY. Vol. 27, no. 4, 2017. ISSN 1210-3055, s. 444-454.
  • Climate Change and Social Conflicts. In: Perspectives on Global Development and Technology. ISSN 1569-1500, Vol. 15, no. 5, 2016, s. 480-496.
  • Environmentalizmus ako politická filozofia pre antropocén. In: Studia Politica Slovaca: časopis pre politické vedy, najnovšie politické dejiny a medzinárodné vzťahy. roč. 9, č. 2, 2016. ISSN 1337-8163, s. 24-41
  • Environmental Limits of Personal Freedom. In: Philosophica Critica : medzinárodný vedecký filozofický časopis/International Scientific Journal of Philosophy. roč. 2, č. 1, 2016. ISSN 1339-8970, s. 3-21
  • Environmentálna zodpovednosť a environmentálna bezpečnosť. In: Filozofia, 2015, roč. 70, č. 1
  • Globaľnyj civilizacijonnyj krizis kak projavlenije antagonizma meždu imperativami rosta i ustojčivosti = Crisis of global civilization as a display of antagonism between the imperatives of growth and sustainability. In: Vestnik Sankt-Peterburskogo universiteta : Serija 17 - Filosofija. Konfliktologija. Kuľturologija. Religijovedenije. roč. 69, č. 3, 2015. ISSN 2306-997X, s. 75-84.
  • Pojem krízy v koncepcii A. Naessa. In: Studia Philosophica. roč. 62, č. 2, 2015. ISSN 1803-7445, s. 33-43.
  • Správa z konferencie Filozofické reakcie na Francúzsku revolúciu (1789). In: Filozofia, 2012, roč. 67, č. 10
  • Niektoré reflexie pojmu ekonomickej krízy. In: Filozofia, 2005, roč. 60, č. 3
  • Kultúrnou úlohou filozofie je udržiavať diskusiu (R. Rorty). Filozofia, 2001, roč. 56, č. 5

Populární články a rozhovory

  • Čo robiť pre prírodu. In: DAV DVA ročenka 2020, Čo robiť. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov. 2019, ISBN 978-80-8202-116-8 [9]
  • Rozhovor so šéfom katedry filozofie v Nitre doc. Richardom Sťahelom PhD. (Richard Sťahel, Lukáš Perný). In: DAV DVA. 2017[6]
  • K liberálnej demokracii a jej ohrozeniu. In: Pravda, 2019[7]
  • Sloboda konzumu nie je základné ľudské právo. In: Pravda, 2019[23]
  • O nedostatku pracovnej sily trochu inak. In: Pravda, 2018[24]
  • Cieľ výchovy k občianstvu ako filozofický problém. In: Dušan Špirko (ed.): Občan a dnešok, 2014/DAV DVA, 2019 [14]

    Reference
    1. doc. Richard Sťahel, PhD.. Department of Philosophy [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
    2. doc. Richard Sťahel, PhD.. Katedra filozofie [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-13. (anglicky)
    3. SZALAI, Pavol. euractiv.sk [online]. 2019-10-03 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    4. Richard Stahel | Slovak Academy of Sciences - Academia.edu. sav-sk.academia.edu [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
    5. SAV, vs. SAV - Organizácie SAV - Zamestnanci SAV: Richard Sťahel. SAV - Organizácie SAV - Zamestnanci SAV: Richard Sťahel [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (slovensky)
    6. PERNÝ, Lukáš. Rozhovor so šéfom katedry filozofie v Nitre doc. Richardom Sťahelom PhD.. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2017-02-01 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (slovensky)
    7. K liberálnej demokracii a jej ohrozeniu. Pravda.sk [online]. 2019-09-13 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    8. Archívy Richard Sťahel. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    9. DAV DVA ročenka 2020. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (slovensky)
    10. SŤAHEL, Richard. Filozof Richard Sťahel v novej ročenke DAV DVA odpovedá, ČO ROBIŤ pre prírodu. DAV DVA ročenka 2020, Čo robiť [online]. Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2019 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    11. SŤAHEL, RICHARD. Bez diskusie niet demokracie. noveslovo.sk [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    12. Richard Sťahel, Author Pole. Pole [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    13. Klimatológ A. Ač a filozof R. Sťahel o klimatickej hrozbe. TA3.com [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-19. (slovensky)
    14. SŤAHEL, Richard. Cieľ výchovy k občianstvu ako filozofický problém. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-03-12 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    15. https://orcid.org/0000-0002-1665-5795
    16. Pojem krízy v environmentálnom myslení. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (slovensky)
    17. Environmentální devastace a sociální destrukce. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (slovensky)
    18. SŤAHEL, Richard (Eds.). Človek, sloboda, vlastníctvo. Bratislava: Iris, 2015. Dostupné online. (slovensky)
    19. HRUBEC, Marek; SŤAHEL, Richard. [společnost a globální ohrožení]. První. vyd. Praha: SLON, 2017. Dostupné online. ISBN 9788074192517. (slovensky)
    20. https://www.researchgate.net/publication/322930557_Kapitoly_z_dejin_environmentalneho_myslenia_Chapters_from_the_History_of_Environmental_Thinking
    21. Naši autori | Filozofia. www.klemens.sav.sk [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
    22. SŤAHEL, Richard. Sustainable development in the shadow of climate change. Civitas - Revista de Ciências Sociais. 2019-08-09, roč. 19, čís. 2, s. 337–353. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. ISSN 1984-7289. DOI 10.15448/1984-7289.2019.2.31971. (anglicky)
    23. Sloboda konzumu nie je základné ľudské právo. Pravda.sk [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    24. O nedostatku pracovnej sily trochu inak. Pravda.sk [online]. 2018-07-27 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (slovensky)
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.