Kostel Jména Panny Marie (Lomec)

Díky archeologickým vykopávkám z roku 1925 byla pod vrcholem zdejšího kopce objevena řada slovanských mohyl, které pocházejí zřejmě z 6.–9. století po Kristu. Zdejší pohřebiště patří mezi nejzachovalejší tohoto druhu v Čechách a je řazeno mezi jedno z největších na jihu Čech.

Název Lomec pochází ze 14. století. Je odvozen od nedalekého lomu, podle něhož byl pojmenován rulový vrch o nadmořské výšce 652 m, na kterém se dnešní kostel nachází. Vytěžený kámen byl mimo jiné použit právě na stavbu kostela.

Zdejší vrcholně barokní kostel je postaven podle vzoru „španělských kaplí“. Základní kámen položil hrabě Filip Emanuel Buquoy roku 1692. Vlastní stavba byla zahájena až o dva roky později a zakrátko byla opět přerušena. Důvodem bylo založení kostela bez církevního povolení. Tím se stavba zpozdila o čtyři roky. Hrabě získal povolení až roku 1699 a mohlo se pokračovat ve stavbě. Roku 1704 byla stavba vysvěcena a kostel byl zasvěcen Jménu Panny Marie. Roku 1720 byla na severní straně kostela přistavěna sakristie, v roce 1735 se přistavěla rokoková kazatelna s figurálními reliéfy, schody na kazatelnu a také kůr.

Polírem stavby byl J. Hablesreuter a po něm M. Tischler z Rožmberka. Autorem tesařských prací byl M. Pichler z Frymburku, kameníkem J. Plánský z Českého Krumlova.[1] Nedochovaly se však stavební plány a dodnes není známá osobnost architekta. Donedávna byly práce připisovány J. Santinimu Aichlovi, ale dnešní odborníci se domnívají, že architektem mohl být sám hrabě Emanuel Buquoy (což dokládá pamětní listina objevená ve věži) .

Hrabě dal vystavět nevelkou centrální kapli na kruhovém půdorysu proťatém čtvercem, se stejně tvarovanou předsíní. Stěny jsou konkávně vypuklé, vně jsou v pravoúhlých nárožích vložené pilastry. Kaple je zaklenuta kopulí, do které jsou vykrojeny lunety nad okny a výseče nad kouty. Cibulovitá věž kostela je čtyřlaločná a mezi laloky má vložené čtyři malé věžičky, také s báněmi a lucernami. Hlavní věž má na vrcholu lucerny španělský kříž. Věž svatyně je vysoká 31 metrů. Ze čtyř stran se nacházejí vchody s kamennými portály, zakončenými trojbokým tympanonem.

Interiér je vybaven dřevěnými oltáři a obrazy v pozlacených rámech, čtrnácti obrazy Křížové cesty a dalšími uměleckými díly. Dominantou je původní monumentální oltář. Byl vyřezán na objednávku hraběte Buquoye a je zmenšenou napodobeninou Berniniho papežského oltáře z baziliky sv. Petra v Římě. Jde o tzv: baldachýnový typ, u kterého je svatostánek zavěšený nad oltářním stolem a chybí oltářní retábl. Baldachýn je nesen čtyřmi mohutnými tordovanými sloupy s patkami zdobenými korunami, dříky mají ovinuté haluzemi vinné révy s hrozny (symboly eucharistie) a s korintskými hlavicemi. V horní části je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, při svěcení chrámu v něm stála soška Panny Marie. Dolní část slouží k uchování Nejsvětější Svátosti. Hlavní oltář byl hotov za jeden rok a pozlacen po pěti letech. Jeho autorem je řezbář Jan Wauscher z Lince. Umístěním do středu chrámu i podobou jde o unikátní oltář, který se kromě Lomce nachází jen v chrámě sv. Petra v Římě a ve španělském městě Vittoria. Kazatelna je rokoková, zdobená řezanými figurálními reliéfy, na votivním obrázku z roku 1722 je vymalována legenda o založení kostela.[1]

• POCHE, Emanuel (editor) a kolektiv: Umělecké památky Čech 2 (K-O). Academia Praha 1978, s. 309-310.
• ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech, České Budějovice 2006.
• ŠIPANOVÁ Mlada, Hrdina Pavel: Poutní kostel Jména Panny Marie, vydala Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, Lomec 2004.
• 300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci, sborník příspěvků z odborného semináře v Městském muzeu a galerii ve Vodňanech ke kulatému výročí. Městské muzeum a galerie ve Vodňanech, 2005, 73 stran, ISBN 80-239-5085-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Jména Panny Marie na Lomci na Wikimedia Commons