Lokomotiva 114

Lokomotiva řady 114 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro posun. Vyráběla ji plzeňská firma Škoda v letech 19962000 (tovární typ Škoda 90E). Patří mezi lokomotivy Škoda tzv. III. generace.

Elektrická lokomotiva řady 114
(dle označení UIC)
Tovární označení90E
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Rok výroby 1996, 19992000
Počet vyrobených kusů4
Provozovatel (DNT, SD-KD)
Období provozu 19962014
Trvalý výkon 1 600 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 72 t
Délka přes nárazníky 14 560 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Regulace pohonu tyristorová pulzní
Napájecí soustava3 kV ss
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Vývoj

Lokomotivy si původně objednaly Československé státní dráhy a na jejich vývoji se začalo pracovat v roce 1990. Lokomotiva využívala nejnovější zkušenosti z prototypového stroje řady 169 a v mechanické části pak ze starších strojů řad 110, 111 a 113. O novou posunovací lokomotivu však nástupce ČSDČD ztratil zájem a lokomotiva byla nakonec ve čtyřech kusech dodána těžařské firmě Doly Nástup Tušimice. V roce 2001 přešly lokomotivy do majetku nově vyčleněné dopravní společnosti SD – Kolejová doprava.

Konstrukce

Skříň lokomotivy řady 114 koncepčně vychází z dříve vyráběných řad 110–113 – je kapotová se středovým věžovitým stanovištěm strojvedoucího, na jehož střeše je jeden polopantograf k odběru elektřiny. Lokomotivu pohání čtyři paralelně zapojené třífázové asynchronní elektromotory. Je vybavena elektrodynamickou brzdou a mikroprocesorovým řízením, jenž umožňuje řízení dvou spřažených lokomotiv z jednoho stanoviště. Lokomotiva může být napájena z akumulátorového vozu a díky tomu může jezdit i po neelektrizovaných tratích.

Provoz

Lokomotiva řady 114 a čelní vůz pražského metra 81-71 v plzeňském areálu Škody

Lokomotivy byly dodány pro důlní společnost DNT, později připadly jejímu nástupci, firmě SD – Kolejová doprava. Čtyři vyrobené lokomotivy byly označeny čísly 114.501–504. I přes velmi nízkou spotřebu elektrické energie, dostačující výkon a trakční charakteristiku nebyly lokomotivy příliš oblíbeny a vykazovaly vysokou poruchovost. Hlavním zdrojem problémů byla špatně nastavená detekce prokluzu dvojkolí a především chlazení elektrické části strojovny vzduchem – kvůli provozu v prašném důlním prostředí se ve strojovně ve velkém množství usazoval jemný uhelný prach a vyřazoval z činnosti některá zařízení.[1] Poslední dva vyrobené stroje byly kvůli tomu poměrně brzy odstaveny a v provozu přežívaly pouze starší dva kusy. I ty však byly v roce 2014 definitivně vyřazeny a odvezeny do Jihlavy, kde podstoupily rekonstrukci na dálkově ovládaná posunovadla.[2] Kvůli tomuto nešťastnému konstrukčnímu řešení tak skončil provoz nejvýkonnějších a nejmodernějších elektrických posunovacích lokomotiv v Česku. Druhé dvě lokomotivy jsou stále odstaveny v depu společnosti SD-KD v Tušimicích a čekají na další osud.[3] Posunovadla jsou nasazena především v těžebním provozu Severočeských dolů v Prunéřově, kde zajišťují posun se soupravami.[2]

Odkazy

Reference

  1. Technický list lokomotivy řady 114 http://www.sd-kd.cz/data/technika/Rada_114.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
  2. BRABENEC, Daniel. Přerod lokomotiv řady 114.5 SD-Kolejová doprava v posunovadla PZ 114 [online]. Stránky přátel železnic, únor 2016 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online.
  3. http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3671514

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.