Lodovico Rizzi

Jeho otec Nicolò Rizzi (1818–1898) býval starostou Puly. Lodovico navštěvoval v letech 1869–1877 gymnázium v Koperu, kde vynikal jako nadaný student. Pak studoval práva na Vídeňské univerzitě, kde získal titul doktora práv. Byl veřejně a politicky aktivní. V období let 1889–1904 zastával úřad starosty Puly. Za jeho úřadování došlo k zřízení telefonní ústředny, kanalizace, veřejného osvětlení a zavedení tramvajové dopravy. Byl členem mnoha spolků. Od 21. září 1904 až do 3. března 1916 působil ve funkci zemského hejtmana Istrie, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy. Poslancem Istrijského zemského sněmu byl od roku 1894 nepřetržitě až do jeho rozpuštění roku 1916. Za své veřejné zásluhy mu byl udělen rytířský titul.[1]

Do politických úřadů se vrátil i po zániku Rakouska-Uherska. V letech 1923–1926 byl opět starostou Puly (oficiálně prefekturní komisař). Pak se stáhl z politiky a působil jako prezident místní spořitelny, na jejímž založení se podílel. Zbytek života strávil na odpočinku ve vile Maria na předměstí Puly. Zde zemřel koncem druhé světové války.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1889 za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Istrii, obvod Poreč, Koper atd./Rovinj. Nastoupil 4. května 1889 místo zesnulého Francesca Viduliche. Mandát obhájil v řádných volbách roku 1891. Složil slib 13. dubna 1891. Opětovně uspěl i ve volbách roku 1897 za městskou kurii, obvod Poreč, Koper atd. Ve volbách roku 1901 byl zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Poreč, Koper, Dignano atd. Mandát získal i ve volbách roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, nyní za obvod Istrie 03. Znovu zde byl zvolen i ve volbách roku 1911.[2] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Ludwig Rizzi, statkář, bytem Pula.[3]

Na Říšské radě se po volbách v roce 1891 uvádí jako člen centristického Coroniniho klubu.[4] Ve volbách roku 1897 se zmiňuje jako italský liberální kandidát.[5][6] Je zachycen na fotografii, publikované v květnu 1906 (ovšem pořízené cca v roce 1904), mezi 18 členy poslaneckého klubu Italské sjednocení (Italienische Vereinigung) na Říšské radě.[7] Po volbách roku 1907 a 1911 zasedal v poslaneckém Klubu liberálních Italů.[2]