Francesco Vidulich

Ač jeho jméno poukazovalo na chorvatský[1] (někdy uváděno též slovinský[2]) původ po otci, hlásil se k italské národnosti a kultuře.[1] Český tisk ho nazýval odrodilým Slovanem.[3]

Vychodil obecnou školu v rodné obci, gymnázium vystudoval v Zadaru a pak práva na vysoké škole ve Vídni a v Padově. Roku 1846 získal titul doktora práv.[1] Působil jako notář v Lošinji.[4]

Během revolučního roku 1848 se pak zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Cres. Uvádí se jako doktor.[5] Patřil ke sněmovní levici.[6]

V roce 1861 byl zvolen na Istrijský zemský sněm za kurii městskou, obvod Mali Lošinj, Cres, Krk. Ve volbách v roce 1867 mandát obhájil. Působil jako náměstek zemského hejtmana. V prosinci 1866 mu byl udělen Řád železné koruny.[4] Zemský sněm ho 22. února 1867[4] zvolil i do Říšské rady. Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět roku 1870. 19. září 1870 složil slib. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán i roku 1871. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za kurii měst a obchodních a živnostenských komor, obvod Istrie, Rovinj. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885.[7] Od roku 1873 do roku 1879 a znovu v období let 1879–1885 zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny Říšské rady. Poslancem ve Vídni byl až do své smrti. Až do své smrti zasedal rovněž na zemském sněmu.[1]

Byl liberálně orientován.[2] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[9] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[10]

Po dlouhou dobu zastával funkci zemského hejtmana Istrie. Byl do ní jmenován mj. v roce 1883.[11] Když roku 1888 navrhli chorvatští poslanci na zemském sněmu podávat návrhy a interpelace jen v chorvatštině, odmítl Vidulich jejich podání přijmout, pokud nebudou doprovázena i italským překladem.[3]

Zemřel v lednu 1889.[2]