Lnička drobnoplodá

Tato rostlina vyrůstá vyjma Pyrenejského poloostrova, západní části Francie a většiny Velké Británie v celé Evropě. Na východ je rozšířena v Malé a Střední Asii, okolí Kavkazu a na Sibiři až po Zabajkalsko. Druhotně byla zavlečena do severní Afriky, Severní i Jižní Ameriky i na Nový Zéland. V České republice vyrůstá poměrně hojně od nížin až po pahorkatiny, v podhorských oblastech již podstatně méně.

Není náročná na kvalitu půdy, vyskytuje se v teplejších a světlých místech na polích nebo úhorech, v suchých trávnících, ve vinicích, na skládkách, okrajích cest nebo železničních náspech, někdy roste jako plevelná rostlina v obilovinách.[2][3][4]

Jednoletá nebo ozimá bylina s jednoduchou nebo jen řídce rozvětvenou lodyhou dorůstající do výše 50 až 100 cm, která vyrůstá z poměrně velkého a hluboko rostoucího kůlovitého kořene. Přízemní růžice je z řapíkatých listů, které v době kvetení již jsou zaschlé. Lodyha, ve spodní části více chlupatá než v horní, je střídavě porostlá přisedlými, jemně chlupatými listy s objímavou základnou a s oušky, jejich celistvé nebo drobně zubaté, úzké čepele jsou tvaru kopinatého až podlouhlého. Spodní listy lodyhy jsou dlouhé 5 až 6 cm a široké 1 až 2 cm, směrem vzhůru se zmenšují.

Žluté oboupohlavné květy na stopkách až 5 mm dlouhých jsou sestaveny do květenství hrozen dlouhého i 30 cm, ten stejně jako stopky při dozrávání plodů ještě vyrůstá. Čtyři ostře zakončené vzpřímené kališní lístky jsou 2 až 3 mm dlouhé. Čtyři korunní lístky světle žluté barvy, dlouhé 3 až 4 mm, jsou kopinaté a na vrcholu zaokrouhlené. V květu je šest tyčinek s lysými nitkami a žlutými prašníky. Dvoupouzdrý semeník nese vytrvalou čnělku s kulovitou bliznou. Kvetou v dubnu až červenci, opylovány jsou hmyzem. Ploidie je 2n = 40.

Plody jsou šešulky hruškovitého tvaru, 4 až 7 × 3 až 5 mm velké, vyrůstající na šikmo odstálých stopkách (až 2 cm dlouhých) a mají na vrcholu rovnou zaschlou čnělku. Otvírají se dvěma chlopněmi. Obsahují 10 až 25 žluto hnědých až červeno hnědých mírně zploštělých semen 1 až 1,5 mm dlouhých.[2][3][4][5]

Lnička drobnoplodá se rozmnožuje výhradně semeny, drobné rostlinky vyrostlé již na podzim přezimují. Mnohá semena však klíčí až na jaře nebo po celý rok, až pro ně nastanou vhodné podmínky; semena si uchovávají klíčivost po mnoho let. Pro vyklíčení vyžadují dostatek vláhy a rostliny pro další zdárný růst a kvetení naopak sucho.[3][4]

V mladším stadiu snese rostlina i posekání a může znovu obrůst. Zjara má velmi rychlý růst a obvykle přeroste okolní rostliny, pokud se to nepodaří a nemá dostatek světla, nevykvete. Pokud roste v obilovinách nebo lnu, část semen vypadne na půdu a část se sklidí se zrním.

Semena obsahují hodně oleje, který se dá vylisovat, je jedlý i vhodný pro technické účely. Pro zisk olejnatých semen se však používá spíše blízce příbuzný druh lnička setá, jejíž pěstování je ekonomičtější. V minulosti byla rostlina považována za plevel, hlavně ozimů, vytrvalých pícnin a okopanin. V současnosti díky čištění semene a chemickým postřikům se na obdělávaných polích téměř nevyskytuje.[3][4]

V Česku se lnička maloplodá vyskytuje ve dvou poddruzích:

• lnička drobnoplodá pravá (Camelina microcarpa DC. subsp. microcarpa, do ČR zavlečený poddruh, vyskytuje se pouze ojediněle,
• lnička drobnoplodá divoká (Camelina microcarpa DC. subsp. sylvestris (Wallr.) Hiitonen (známá také pod názvem (Camelina microcarpa DC. subsp. pilosa) (DC.) Hiitonen), původní poddruh.[1][6][7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lnička drobnoplodá na Wikimedia Commons
• (anglicky) Flora of North America: Camelina microcarpa