Lipovská vrchovina

Lipovská vrchovina je geomorfologický podcelek na jižní Moravě. Je součástí Bobravské vrchoviny.

Lipovská vrchovina
Nejvyšší bod479 m n. m. (Kopeček)
Rozloha258,81 km²
Střední výška319 m n. m.

Nadřazená jednotkaBobravská vrchovina
Sousední
jednotky
Řečkovicko-kuřimský prolom, Dyjsko-svratecká niva, Rajhradská pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Leskounská vrchovina, Oslavanská brázda
Podřazené
jednotky
Trnovka, Jinačovický prolom, Babí hřbet, Medlánecká sníženina, Palackého hřbet, Žabovřeská kotlina, Špilberk, Pisárecká kotlina, Kohoutovická vrchovina, Střelická kotlina, Ořechovská pahorkatina, Silůvecká pahorkatina, Bránická kotlina, Hlínská vrchovina, Omická vrchovina, Žebětínský prolom, Bystrcká kotlina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Horninyžula, granodiorit, diorit, sediment
PovodíSvratka, Jihlava
Souřadnice49°11′35″ s. š., 16°29′17″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIID-2B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vrchovinu tvořenou žulami, granodiority a diority brněnského masivu, sníženiny jsou vyplněny neogenními a čtvrtohorními sedimenty. Lipovská vrchovina je soustavou hřbetů a sníženin, kterými vedou příčná průlomová údolí vodních toků, zejména Svratky, Bobravy a Jihlavy. Nejvyšším bodem je Kopeček (479 m n. m.).[1] Příčným směrem prochází vrchovinou také dálnice D1 a železniční tratě Brno–Jihlava a Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov. Na řece Svratce byla postavena Brněnská přehrada, v prostoru Lipovské vrchoviny se rovněž nachází brněnský automotodrom Masarykův okruh a letiště Medlánky. Střední část vrchoviny je urbanizovaná městem Brnem.

Na území Lipovské vrchoviny se nachází množství maloplošných chráněných území, zřízeny zde byly také přírodní parky Podkomorské lesy, Baba a Bobrava.

Člení se na Trnovku, Jinačovický prolom, Babí hřbet, Medláneckou sníženinu, Palackého hřbet, Žabovřeskou kotlinu, Špilberk, Pisáreckou kotlinu, Kohoutovickou vrchovinu, Střelickou kotlinu, Ořechovskou pahorkatinu, Silůveckou pahorkatinu, Bránickou kotlinu, Hlínskou vrchovinu, Omickou vrchovinu, Žebětínský prolom a Bystrckou kotlinu.[2]

Reference

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 324. Dále jen Demek–Mackovčin.
  2. Demek-Mackovčin, s. 44.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.