Babí hřbet
Babí hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.
Babí hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 455 m n. m. (Sychrov) |
Rozloha | 11,61 km² |
Nadřazená jednotka | Lipovská vrchovina |
Sousední jednotky | Řečkovický prolom, Medlánecká sníženina, Bystrcká kotlina, Jinačovický prolom, Kuřimská kotlina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | žula, granodiorit, diorit, diabas |
Povodí | Svratka, Svitava |
Souřadnice | 49°16′11″ s. š., 16°32′55″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-2B-3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedná se o hrásť ve formě úzkého hřbetu tvořeného žulami, granodiority, diority a diabasy brněnského masivu. Nejvyšším bodem je vrchol Sychrova (455 m n. m.).[1] Severojižní hřbet, začínající na severu Kuřimskou horou a na jihu končící u Mniší hory, je obklopen množstvím sníženin – Řečkovickým prolomem, Medláneckou sníženinou, bystrckou kotlinou, Jinačovickým prolomem a Kuřimskou kotlinou.
Území Babího hřbetu je z převážné části zalesněno a tvoří rekreační zázemí města Brna. Byl zde zřízen přírodní park Baba.[1] Zástavba zasahuje na území hřbetu pouze okrajově, na severu se jej dotýká Golf Resort Kaskáda.
Reference
- Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 71.