Lipník nad Bečvou
Lipník nad Bečvou (německy Leipnik[3]) je město ležící v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 7 800[1] obyvatel.
| Lipník nad Bečvou | |
|---|---|
 Náměstí v Lipníku nad Bečvou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0714 514705 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Lipník nad Bečvou |
| Okres (LAU 1) | Přerov (CZ0714) |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′39″ s. š., 17°35′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 826 (2022)[1] |
| Rozloha | 30,62 km² |
| Nadmořská výška | 233 m n. m. |
| PSČ | 751 31 |
| Počet domů | 1 709 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 13 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí T.G.Masaryka 89/11 751 31 Lipník nad Bečvou [email protected] |
| Starosta | Ing. Miloslav Přikryl |
| Oficiální web: www | |
  Lipník nad Bečvou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 514705 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha města
Město Lipník nad Bečvou leží v údolí Moravské brány při řece Bečvě na pradávné obchodní stezce (tzv. Jantarová stezka), spojující nejen sever a jih Moravy, ale procházející Evropou od Baltu k Adrii. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru. Součástí městské památkové rezervace je i areál zámku.
Zhruba tři kilometry jihovýchodně od Lipníka se nachází zřícenina hradu Helfštýn, jenž patří mezi největší zříceniny ve střední Evropě. Dále se poblíž nachází zřícenina středověkého hradu Drahotuš ležící nad vesnicí Podhoří.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. Mělo se jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel s farářem, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru.
Další písemná zmínka o Lipníku pochází ze závěti Oldřicha z Hradce z roku 1294, který odkazuje králi Václavu II. mimo jiné i mýto v Lipníku. Další zmínky, respektive již listiny, vážící se přímo k Lipníku pochází z let 1349 a 1378. Dochoval se otisk typáře z roku 1349. Je zachován na pergamenové listině Jana z Kravař z 21. září 1349. Majitel panství v ní potvrzoval prodej dvora ve vsi Trnavě, dnešní Trnávce, lipenskému měšťanovi Pavlovi. Platnost listiny i prodeje byla zcela podle tehdejších zásad stvrzena podpisy svědků a dvěma pečetěmi – Jana z Kravař a města Lipníka s nápisem „Sigillum civium de Lipnik“. Ona zmíněná listina je velice cenným nepřímým dokladem privilegií, která Lipník musel získat před rokem 1349. Možnost pečetit a vlastnit pečetidlo totiž také patřila mezi privilegia, která musela schvalovat vrchnost.[4]
V 17. století získal město kardinál František z Ditrichštejna. Dietrichštejnům patřil Lipník až do roku 1864, kdy rod vymřel. Pošta byla založena 1. září 1842.[5]
Z Lipníku nad Bečvou pocházel úředník Jan z Lipníku, který v letech 1529 - 1536 sloužil jako písař na slezském knížecím dvoře ve Fryštátě. Vyhotovoval zde písemnosti v češtině a němčině v době regentské vlády Jana IV. z Pernštejna.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 837 | 5 256 | 5 204 | 5 685 | 5 784 | 6 331 | 7 306 | 7 367 | 6 982 | 7 176 | 9 961 | 10 182 | 8 575 | 7 969 |
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Josefa
- Kaple svatého Rocha
- Piaristická kolej
- Kostel svatého Františka Serafinského
- Kostel svatého Jakuba Většího
- Renesanční zvonice z roku 1609
- Městské opevnění se sedmi baštami
- Synagoga pochází ze 16. století a je nejstarší na Moravě[8]
- Dva židovské hřbitovy
- Zámek ze 16. století (unikátní střešní zahrada, zámecký park)
- Náměstí TGM (kašny svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého, klasicistní radnice, mariánský sloup)
- Střední škola elektrotechnická
- Zřícenina hradu Helfštýn asi 4 km JV od města je odsud patrná
Doprava
Na území obce přechází dálnice D35 v dálnici D1. Silnice I/35 dále pokračuje ve směru na město, kde se napojuje na silnici I/47 v úseku Přerov – Hranice. Městem dále prochází ze severozápadu silnice II/437 Velký Újezd – Trnávka – Lipník – Bystřice pod Hostýnem a z jihozápadu silnice II/434 Přerov – Nové Dvory – Lipník – I/35. Křižovatka silnic I/47 a II/437 je podle statistik pojišťovny Allianz nejrizikovějším místem českých silnic.[9] V roce 2014 byla tato křižovatka přestavěna na kruhový objezd.[10][11] Silnicemi III. třídy jsou:
- III/03557 (Nádražní ulice)
- III/43421 Lipník – Hlinsko
- III/4371 (vojenský újezd Libavá) – Loučka – Lipník
- III/4372 (Tyršova ulice)
- III/4373 Bohuslávky – Loučka
- III/4374 Loučka – Jezernice
- III/4375 Loučka – Podhoří
- III/4377 Jezernice – Podhoří – III/44025
Školy
V městě se nacházejí čtyři mateřské školy, tři základní, dvě střední školy: jedna soukromá a jedno víceleté gymnázium.
Části města
- Lipník nad Bečvou I-Město
- Lipník nad Bečvou III-Nové Dvory
- Lipník nad Bečvou V-Podhoří
- Lipník nad Bečvou VI-Loučka
- Lipník nad Bečvou VII-Trnávka
Dříve byly součástí města i nyní samostatné obce Bohuslávky, Jezernice a Týn nad Bečvou.[12]
Osobnosti města
- Jair Chajim Bacharach (asi 1639–1720), židovský učenec, rabín ve Wormsu
- Johann Nepomuk von Schmiel (1774-1850), švýcarský politik a důstojník
- Wilhelm von Gutmann (1826–1895), podnikatel a průmyslník, předseda židovské obce ve Vídni, otec Elsy, kněžny z Lichtenštejna
- Jan Neff (1832–1905), podnikatel a mecenáš
- Sigmund Friedl (1851-1914), filatelista a padělatel razítek
- Emanuel Schreiber (1852-1932), rabín v USA
- Victor Hammerschlag (1870-1943), lékař a spistovatel odborné literatury, oběť nacismu
- František Venclovský (1932–1996), těžký atlet a otužilec, který jako první Čech přeplaval Lamanšský průliv
- Jan Smolík (* 1942), účastník LOH 1964 a LOH 1968 v cyklistice[13]
- Tomáš Hradílek (* 1945), disident, mluvčí Charty 77 a ministr vnitra
- Jan Kanyza (* 1947), filmový a televizní herec
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 632.
- Štěpán, Jan: Vilém Prinke a znak města Lipníka nad Bečvou z roku 1948, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2012, Přerov 2012, ISBN 978-80-87632-00-0
- PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2017, čís. 17, s. 10.
- Fryštát - Slezské Hradčany. www.hrad-frystat.cz [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Lipník nad Bečvou, s. 91.
- Nejnebezpečnější místa českých silnic: Lipník, Nová Ves, Milovice u Hořic. ČT24 [online]. 2014-03-28 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.
- Křižovatku smrti u Lipníku nad Bečvou vymaže z mapy kruhový objezd. idnes.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- V Lipníku nad Bečvu postaví v místě nebezpečné křižovatky kruhový objezd. rozhlas.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 46, 209 a 540.
- Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
Literatura
- BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s.
- Seichterová, Hana – Štěpán, Jan: Vývoj pečetí města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2017, Přerov 2017, s. 5–24. ISBN 978-80-87632-46-8
- Seichterová, Hana – Štěpán, Jan: Zlatník Wilhelm Mackmorgem a pečetidlo města Lipníka nad Bečvou z roku 1619, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2016, Přerov 2016, s. 5–11. ISBN 978-80-87632-37-6
- Seichterová, Hana - Štěpán, Jan - Heraldika města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 28/2020, Přerov 2020, s. 33-52. ISBN 978-80-87632-70-3
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipník nad Bečvou na Wikimedia Commons
Lipník ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Lipník nad Bečvou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
