Elsa von Gutmann

Elsa von Gutmann (vlastním jménem Elisabeth, 6. ledna 1875, Vídeň28. září 1947, Vitznau, Švýcarsko) byla kněžna z Lichtenštejna.

Elsa von Gutmann
Lichtenštejnská kněžna
Elsa von Gutmann, kněžna lichtenštejnská
Doba vlády14. dubna 1883 – 10. dubna 1897
ManželGéza Erős z Bethlenfalvy, František I. z Lichtenštejna
Úplné jménoElisabeth von Gutmann
TitulyJJ Frau von Gutmann, kněžna lichtenštejnská
Narození6. leden 1875
Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. září 1947
(ve věku 72 let)
Vitznau Švýcarsko Švýcarsko
PohřbenaKatedrála svatého Florina ve Vaduzu
PředchůdceFrantiška Kinská z Vchynic a Tetova
RodGutmannové
DynastieLichtenštejnové
OtecWilhelm Gutmann
MatkaIda Wodianer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se ve Vídni jako dcera Wilhelma Gutmanna a jeho ženy Idy Wodianer. Její otec byl úspěšný podnikatel židovského rodu z Moravy, kterému se podařilo se svou uhelnou obchodní firmou dosáhnout vedoucího postavení na rakousko-uherském trhu. V roce 1878 byli Gutmannové císařem Františkem Josefem I. povýšeni do rytířského stavu.

První manželství uzavřela Elsa ve Vídni, kdy se vdala za uherského barona Gézu Erős z Bethlenfalvy, ten však zemřel mladý 7. srpna 1908.

Kněžna Elsa na poštovní známce Lichtenštejnského knížectví

V roce 1914 se díky Fondu na pomoc vojákům seznámila s Františkem z Lichtenštejna, s nímž se sblížila. Tehdejší kníže Jan II., Františkův bratr, však s tímto nerovnorodým svazkem nesouhlasil. Teprve poté, co nesezdaný a bezdětný kníže Jan zemřel a František 11. února 1929 nastoupil na knížecí stolec jako František I., kníže lichtenštejnský, mohl se s Elisabeth 22. července 1929 oženit.

František I. a Elsa byli prvním lichtenštejnským panovnickým párem, který vyhledával aktivní kontakt s lichtenštejnskými obyvateli a zemi pravidelně navštěvovali. Elsa vykonávala návštěvy nemocných ve špitálech, navštěvovala veřejná zařízení a obdarovávala chudé lidi. Pro svou laskavost a činy byla u národa velmi oblíbená, a Nadace Františka a Elsy (Franz und Elsa-Stiftung) pro lichtenštejnsskou mládež funguje dodnes.

Po smrti svého manžela žila v domě na Semmeringu, po anšlusu Rakouska Třetí říší byla nucena odejít do švýcarského exilu, kde krátce po válce zemřela ve Vitznau na Lucernském jezeře.

Byla první kněžnou z Lichtenštejna, která již nebyla pohřbena v lichtenštejnské hrobce Vranově u Brna, nýbrž v nové knížecí hrobce vedle vaduzské katedrály.

Literatura

  • Centre d'Études des Dynasties Royales Européenes

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.