Lipanové pásmo

Lipanové pásmo volně navazuje na pásmo pstruhové. Zahrnuje potoky a menší řeky, které mají v porovnání s pásmem pstruhovým nižší rychlost proudu a menší spád. Voda je dostatečně nasycená kyslíkem a její teplota zpravidla nepřesahuje 15 °C,[2] v létě však může vystoupat až na 20 °C.[1] Dno je převážně kamenité nebo štěrkovité, tok je hlubší než vody pstruhového pásma a vytváří hlubší tůně, které se střídají s mělkými úseky. Hlubší místa vznikají podemíláním břehů zvláště na vnějších stranách zátočin, naopak v klidnějších místech se tvoří mělčiny a písčité lavice. Na nich mohou růst vyšší rostliny, které jsou zdrojem potravy i úkrytů a svým rozpadem tvoří vrstvu bahna. Vody lipanového pásma jsou však díky štěrkovému dnu čiré a lze dohlédnout na jejich dno.

Úživnost lipanového pásma je větší než v pásmu pstruhovém. Je domovem mnoha druhů bezobratlých, jako jsou larvy chrostíků a jepic, larvy muchniček, pakomárů a motýlic. Většina ryb lipanového pásma jsou litofilní druhy, které kladou jikry do štěrkovitého či kamenitého dna, ale objevují se i ryby fytofilní, které se vytírají do vodních rostlin. Vůdčím druhem je lipan podhorní, doprovodnými druhy jsou ryby pstruhového pásma, pstruzi, siven americký, jelec proudník, střevle potoční, mřenka mramorovaná a hrouzek obecný, dále jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, mník jednovousý, hlavatka obecná a ouklejka pruhovaná,[2] do nižších úseků může již zasahovat parma obecná.[1]

• 
  Lipan podhorní
• 
  Pstruh potoční
• 
  Pstruh duhový
• 
  Siven americký
• 
  Střevle potoční
• 
  Jelec proudník
• 
  Jelec tloušť
• 
  Mřenka mramorovaná
• 
  Hrouzek obecný
• 
  Ostroretka stěhovavá