Rybí pásmo
Rybí pásmo je pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásem je pět a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější. Toto dělení, v některých aspektech v současnosti již překonané, zavedl v roce 1871 Antonín Frič.[1] Pojetí rybích pásem je nutno vnímat jen jako pokus o zevšeobecnění zákonitostí panující v komplikovaném systému říčního kontinua a existuje mnoho příkladů, kde jej nelze aplikovat, stejně tak je problematická definice přesných hranic pásem.[2]
Pstruhové pásmo je pojmenované podle pstruhů, kteří na nejhořejších částech vodních toků žijí
Seznam a charakteristika pásem
- Pstruhové pásmo – vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy: pstruh obecný, vranka obecná, mřenka a střevle.
- Lipanové pásmo – přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý, štika a hlavatka.
- Parmové pásmo – střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku, v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
- Cejnové pásmo – především pomalu tekoucí vodní toky a stojaté vody, rybníky (jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentů (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je v létě teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě naopak studená, čistá a s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy: cejn, cejnek a kapr obecný.
- Ježdíkové/platýsové pásmo – v podstatě cejnové pásmo poblíž ústí velkých řek, kde se vyskytuje brakická voda. Charakteristické druhy: ježdík obecný, platýs bradavičnatý.
| Pásmo | Charakter toku | Dno | Proud | Spád [‰] | Maximální teplota [°C] | Koncentrace kyslíku [mg/l] |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Pstruhové | bystřina/potok | kamenité | velmi rychlý | > 4 | 12 - 18 | 8 - 12 |
| Lipanové | říčka | kamenité/štěrkovité | rychlý | 1 - 2 | 18 - 20 | 7 - 11 |
| Parmové | řeka | kamenité/štěrkovité | rychlý | 0,3 - 1,5 | 18 - 22 | 6 - 10 |
| Cejnové | řeka | kamenité/štěrkovité/bahnité | výrazně zpomalený | < 0,8 | 20 - 25 | 5 - 8 |
| Ježdíkové/platýsové | řeka/veletok | písčité/bahnité | závislý na dmutí mořské hladiny | < 0,5 | 22 - 30 | < 5 |
Odkazy
Související články
Reference
- Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama. www.rybarskyrozcestnik.cz [online]. Rybářský rozcestník.cz, 2019-11-11 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- RANDÁK, Tomáš; SLAVÍK, Ondřej; KUBEČKA, Jan, a další. Rybářství ve volných vodách. 1.. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta rybářství a ochrany vod, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87437-50-6.
- Rozdělení vod [online]. Jihočeská oblastní tábornická škola, 2008-06-25 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- Ichtyofauna Labe [online]. Zoologická zahrada Chleby [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- ADÁMEK, Zdeněk. Rybářství ve volných vodách. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-7187-008-0.
Externí odkazy
- Tajuprostá Podvodní říše na AKVARISTA.CZ
- Rybí pásma na ČeskýMuškař.eu
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.