Pstruhové pásmo

Horní pstruhové pásmo navazuje na zónu pramennou, prameniště však zpravidla rybami obýváno není. Tok pstruhového pásma je biotop typický rychle tekoucí vodou, malou hloubkou a turbulentním prouděním vody. Voda je nasycená kyslíkem a je velmi chladná, její teplota zpravidla ani v létě nepřesahuje 10 °C.[1] Dno horského potoka je skalnaté nebo kamenité, tvořené balvany a štěrkem. Organický sediment zde chybí. Časté bývá zastínění, ve vodách pstruhového pásma se udrží jen velmi málo rostlin a řas, úživnost je proto nízká.

Živočišné společenstvo je tvořeno chladnomilnými druhy bezobratlých, jako jsou blešivci, larvy jepic, chrostíků a pošvatek. Ryby pstruhového pásma jsou litofilní, k rozmnožování vyžadují kamenité dno, a častá je u nich migrace na trdliště či na zimoviště, tyto cesty mohou být i mnohakilometrové.[2] Vůdčím druhem ryby v horním pstruhovém pásmu je pstruh potoční s vrankou obecnou a pruhoploutvou jako druhy doprovodnými. V dolním pstruhovém pásmu je vůdčím druhem opět pstruh potoční, druhová pestrost doprovodných druhů je již větší, kromě vranek se zde vyskytuje též střevle potoční, jelec proudník, mřenka mramorovaná, mihule potoční a nepůvodní druhy, pstruh duhový a siven americký.[1][2] V méně prudkých vodách dále od prameniště se pak začíná objevovat i lipan podhorní.[2]

Do pstruhového pásma jsou nejčastěji patří horní úseky vodních toků, zvláště horské potoky, a dále úseky řek pod přehradními nádržemi.

• 
  Pstruh potoční
• 
  Vranka obecná
• 
  Pstruh duhový
• 
  Siven americký
• 
  Střevle potoční
• 
  Jelec proudník
• 
  Mřenka mramorovaná