Linhart Colona z Felsu
Svobodný pán Linhart Colona z Felsu na Andělské Hoře a Bochově (1565 – duben 1620, Sitzendorf v Rakousku) byl český šlechtic a vojevůdce pocházející z původně jihotyrolského rodu Colonů z Felsu (Colonna von Fels). Padl v boji jako polní maršál českého stavovského vojska a byl posmrtně v roce 1621 odsouzen ke ztrátě cti a majetku.
| Linhart Colona z Felsu | |
|---|---|
| Hejtman Žateckého kraje | |
| Ve funkci: 1605 – ? | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Narození | 1565 |
| Úmrtí | 13. dubna 1620 (ve věku 54–55 let) Nußbach |
| Místo pohřbení | Žalmanov u Karlových Varů |
| Choť | Alžběta z Lobkowicz |
| Děti | Jan, Adam, Marie a Kateřina |
| Příbuzní | Sidonie Colonová z Felsu a Bedřich Kašpar Colonna z Felsu (sourozenci) |
| Náboženství | luteránské |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Narodil se v rodině přijaté mezi českou stavovskou obec v roce 1572, kde byl vychován jako luterán. Po roce 1594 si poblíž chátrajícího hradu Andělské Hory, kde je naposledy pobytem doložen za moru v roce 1607 a jenž později poskytl alchymistovi Jakobovi Tetzelovi, dal postavit renesanční zámek v obci Stružná. V roce 1605 byl hejtmanem Žateckého kraje. V letech 1609 a 1611 se dostal k velení vojska v Čechách spolu s Jindřichem Matyášem Thurnem. Mimo to také Linhart získal v těchto letech významné statky pro svůj rod. K již stávajícímu Cínovu v Žateckém kraji a k domu na Malé Straně připojil koupí od luterána a příštího direktora Viléma staršího z Lobkovic (1567–1626) roku 1609 Hartenstein a Bochov a roku 1617 ještě Waldheim v Chebském kraji. Tento majetek mu vynášel 142 324 zlatých.
Linhart na sněmu roku 1617 vystupoval jako jeden z mála proti přijetí arcivévody Ferdinanda za krále českého, čímž upadl v panovníkovu nemilost. Roku 1618 byl mezi těmi, kteří se s Jindřichem Matyášem Thurnem v paláci Smiřických umluvili o vyhození místodržících (defenestraci 23. května 1618), i náležel pak mezi náčelníky vzpoury, protože byl zvolen od odbojných stavů za nejvyššího generála a maršálka stavovského vojska.
Jako maršál vykonal dne 16. června 1618 poselství k saskému kurfiřtovi Janu Jiřímu, který s ohledem na císaře nedal českým stavům, než mlhavé přísliby podpory. Při sjezdu stavů, dne 19. srpna 1619, učinil návrh na zavržení a zapuzení Ferdinanda II. a přimlouval se za zvolení saského kurfiřta, jemuž dal první hlas ze stavu panského. Patřil tak k několika luteránským šlechticům severozápadních Čech, kteří doufali v Sasko. Uznal však volbu Fridricha Falckého a jeho zámek Stružná byl jedním z míst, kde příští král s doprovodem cestou z Horní Falce do Prahy pobyl. Ač se pro věc odboje stavů aktivně angažoval a nasazoval i život, rodinné cennosti dal převézt na hrad Loket. Potom byl smrtelně raněn v bitvě u Sitzendorfu, kterou svedl s Buquoyem 13. dubna 1620. Zemřel po několika dnech (nejpozději 20. dubna) v táboře.[1][2]
Posmrtně odsouzen
Pro vytčené provinění při hrdelní komisi, 26. dubna 1621, byl posmrtně odsouzen ke ztrátě všeho jmění a památka jeho na věčné časy prokleta. Všech jeho statků se poté ujala královská komora a není jasné, zdali jeho manželce Alžbětě. roz. z Lobkovic, jejím nezletilým synům Janovi a Adamovi Colonům z Felsu a dcerám Marii a Kateřině se něčeho dostalo.
Odkazy
Reference
- Radek Fukala, Dramat Europy, Oficyna Wydawnicza ATUT, Wrocław 2015, s.111
- BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Collona z Felsu Linhart, s. 48.
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 63.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 448.
- BRTEK, Josef. Stavovský generál Linhart Colonna z Felsu (1565–1620). Karlovy Vary: [s.n.], 2010.
Externí odkazy
Colonna z Felsu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918
