Libušín

Prudký rozmach města nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku. Ve městě byly tři doly a elektrárna, další důl Mayrau byl v těsné blízkosti hranic k. ú. Libušín. Počet obyvatel se tehdy během čtyřiceti let zdevítinásobil, do roku 1910 prudce vzrostl na 4682.[5]

Důl byl v provozu v letech 1887—1925, těžil uhlí z hloubky přes 400 m.

Důl byl v provozu v letech 1890 — 1980. Uhlí se z dolu dopravovalo větví (vlečkou) Kladensko-nučické dráhy.[6]

Důl byl v provozu v letech 1902 — 2002. Důl měl čtvercovou kompozici, v jejímž středu se nalézala jámová budova s ocelovou těžní věží.

Elektrárna vznikla roku 1930 severně od dolu Schoeller, odkud bylo palivo dopravováno nákladní lanovkou. Výkon byl zprvu asi 10 MW. Elektrárna měla 100 metrů vysoký komín. Provoz byl ukončen v roce 1986. Elektrárně dominovala kromě komína i vysoká hala, která je tvořena železobetonovým rámem.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[7]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[12]

V městě Libušín (4046 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, společenstvo živnostenské, hostinských a výčep (výběr)níků, krejčí a obuvníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lékař MUDr.Zeman, zubní lékař, 2 autobusoví dopravci, 2 autodopravy, Lido bio, 4 cihelny, Maxův a Schöllerův důl, městská elektrárna, hodinář, 20 hostinců, obchod s hračkami, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, kožišník, lékárna U černého orla, mlýn, papírnictví, pila, řezbář, soustružník dřeva, Živnostenská záložna v Libušíně, 2 stavitelé (Ullmann), velkostatek rodiny Přistoupilů, obecní vodárna, 2 voňavkářství, 4 zahradnictví, zlaté a stříbrné zboží, truhlářství a pohřební ústav Maštalíř, zubní ateliér.

Železniční stanice dnes na území města není. Nejblíže městu je železniční stanice Kamenné Žehrovice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka.

V minulosti na území města existovala řada železničních tratí, k nejznámějším patřila Kladensko-nučická dráha, která vedla od roku 1890 do roku 1973 z dolu Max v Libušíně přes Kladno-Vejhybku do Nučic, od 1. června 1886 do roku 1925 byla v provozu trať důl Jan Libušín-Vinařice-Kralupy nad Vltavou, jejíž část je stále využívána jako vlečka podniku Stavební obnova železnic a.s. v Třebichovicích (v místě bývalého vlečkového kolejiště v Libušíně je dnes klubovna Junáků). Na území města leží i nedávno zrušená vlečka ze zrušeného dolu Scholler do stanice Kamenné Žehrovice, na kterou navazovala úzkorozchodná dráha do Přelíce a do Slaného, která ovšem již nebyla na území Libušina (stanice ležela několik desítek metrů od hranice k. ú. Libušín). Přímo v Libušíně byla hustá síť důlních železnic o rozchodu 600 mm, a to jak podzemních, tak nadzemních (v areálu dolů, výsypek a v lesích v okolí dolu Max). V posledních 30 letech těžby bylo uhlí dopravováno důlní železnicí v podzemí do úpravny uhlí na dole Scholler, normálně rozchodné vlečky k ostatním dolům v okolí byly zrušeny.

V Libušíně byla také provozována nákladní lanová dráha, která dopravovala uhlí z dolu Scholler do elektrárny.

Do města vedou silnice III. třídy. Jeden z prvních automobilů ve městě vlastnil MUDr. Zeman, který s ním objížděl pacienty. V období mezi dvěma světovými válkami začal pan Barášek provozovat linku taxi do Kladna. Na tento počin později navázala autobusová linka č.7 do Kladna, zpočátku provozovaná autobusy RTO. Ve městě zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Praha, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[16]

• Libušín (hradiště)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Libušín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Libušín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Libušín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Bitva v Libušíně - fotografie z roku 2003