Libovice

Obec Libovice (j. č., tedy: ta Libovice, do Libovice, v Libovici) se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, rozložena nad Byseňským potokem zhruba pět kilometrů západně od Slaného a dvanáct kilometrů severozápadně od Kladna. Žije zde 377[1] obyvatel. V roce 2019 obec získala zlatou stuhu v krajském kole v soutěži Vesnice roku. [3]

Libovice
Ulice s domy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 571601
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°14′8″ s. š., 14°0′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel377 (2022)[1]
Rozloha6,09 km²
Katastrální územíLibovice u Slaného
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ273 79
Počet domů113 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLibovice 1
27379 Tuřany u Slaného
[email protected]
StarostaPetr Ibl
Oficiální web: www.libovice.cz
Libovice
Další údaje
Kód obce571601
Kód části obce83470
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1250. Od roku 1623 vesnice patřila ke smečenskému panství.

V letech 1775–1776 bylo v okolí Kejkol severozápadně od vesnice objeveno ložisko černého uhlí, které zde po roce 1810 začal těžit František Beyer (1782–1864). Kolem jeho usedlosti a hostince postupně vznikla osada zvaná Svatý Jan. Její součástí bývala také hájovna a od roku 1866 mlýn poháněný parním strojem, který se předtím používal k čerpání důlních vod. Františkův syn Eduard Beyer (1829–1871) rodinný dvůr přestavěl na malý novogotický zámek dokončený v roce 1867. Po Eduardově smrti zámek sloužil jako letní sídlo vdovy a později se v jeho vlastnictví vystřídali Rudolfina Croyová (v letech 1912–1923) a rodina Šebestů, které patřil až do roku 1957. Od nich jej během nucené kolektivizace převzalo místní jednotné zemědělské družstvo a od roku 1962 stát. Zámek chátral a v roce 1964 byla povolena jeho demolice dokončená o tři roky později. V lesích u Kejkol byla roku 1943 zřízena vojenská střelnice využívaná i po druhé světové válce.[4]

Těžba uhlí v okolí osady skončila přibližně v roce 1871 a přesunula se blíže k Libovicím, kde bývaly doly Jiřina I. (1914–1944) a Jiřina II (1941–1966). Uhlí v dole Jiřina II. obsahovalo na jednu tunu 38–59 gramů germania, které se zde v malém množství získávalo.[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

Rok 1932

V obci Libovice (453 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2cihelny, důl Jiřina, družstvo pro rozvod elektrické energie v Libovici, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 obchody s  mlékem, mlýn, pila, 5 rolníků, řezník, sadař, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 zámečníci.

Pamětihodnosti

  • kaple na návsi, barokní
  • kamenný pilíř s krucifixem a reliéfem Bolestné Panny Marie
  • červený kříž v polích na cestě do Lotouše, na paměť zde padlého ruského důstojníka za napoleonských válek
  • kaple sv. Jana Nepomuckého, z roku 1837, v lesíku na cestě do Kvílic (žlutá turistická značka). Nechal postavit František Bayer jako poděkování za zázračné zachránění svého malého syna, který spadl do studny.[4]

Doprava

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km vede silnice I/16 Řevničov – Slaný – Mělník
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v pracovních dnech září 2011 autobusové linky Slaný-Malíkovice-Kladno (2 spoje tam i zpět) a Slaný-Mšec-Řevničov (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[12]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Soutěž Vesnice roku 2019 má své finalisty, http://www.vesniceroku.cz, 2. 7. 2019
  4. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 154, 155.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 730-731. (česky a německy)
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.