Liboc (řeka)

Pramení v Doupovských horách ve slatinách pod vrchem Pilíř ve vojenském prostoru Hradiště v nadmořské výšce 687,31 metru.[3] V okolí pramene Liboce se nachází rozvaliny zaniklé obce Jeseň a pramen říčky Blšanky. Liboc nejprve teče k severozápadu, pod zaniklým městem Doupov se stáčí k východu. V hlubokém údolí se nacházejí zbytky rozbořených obcí Oleška, Žďár a Žebletín, náspy a mostky zrušené železniční trati Kadaňský Rohozec – Doupov a minerální pramen u vojenských kasáren Obrovice. U Kadaňského Rohozce opouští vojenský prostor a dále protéká suchou chmelařskou oblastí přes Radonice, Vilémov, Pětipsy, Libědice, Čejkovice a Žabokliky až do Libočan u Žatce,[4] kde ústí zprava do řeky Ohře na jejím říčním kilometru 92,51 v nadmořské výšce 204,65 metru.[3]

Až do dvacátých let 20. století žily na horním toku říčky nad Pětipsy perlorodky, v současné době je Liboc z velké části upravena kamenným pohozem nebo rovnaninou s četnými jezy a stupni. Zemědělská oblast kolem Libědic patří dlouhodobě k nejsušším místům v Čechách, a proto je Liboc významným zdrojem vody. Pro závlahy okolních chmelnic je voda odčerpávána nejen ze samotné Liboce, ale i z rybníka Sedlec v Doupovských horách, odkud vede potrubí do velké podzemní nádrže u Račetic.