Lišany (okres Louny)

Původ názvu vesnice je nejasný. Je odvozen buď podle založení vsi na lysém místě (tj. ves Lyšanů) nebo od příjmení Lis, Lisa nebo Lysý. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Lissan (1411), „ve vsi Lyssanech“ (1556), „ve vsi Lissanech“ (1573), na Lišanech (1615), Lyssany (1623), Lyßany (1631) a Lischan (1787 a 1846).[3]

První písemná zmínka o Lišanech pochází z roku 1351, kdy ve vsi žil Pešek Čach, který si tehdy nad svým dvorem založil vinici. V roce 1411 ve vsi žil Blažek z Lišan, ale na dalších téměř sto let se Lišany z písemných pramenů vytratily.[4] Podle Augusta Sedláčka byla vesnice rozdělena na více dílů, z nichž jeden patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850 k Novému hradu.[5]

Další zmínka o vsi je z roku 1507, kdy si bratři Václav, Mikuláš, Zikmund a Vilém Hasištejnští z Lobkovic nárokovali úroky z Lišan, které pobíral Bušek Milešovký ze Sulejovic. Jinou část vsi vlastnili nezletilí bratři Zdeněk a Jan z Kolovrat. Majetek za ně spravoval Jáchym Novohradský z Kolovrat, který jejich díl prodal roku 1556[6] Jakubu Hruškovi z Března, majiteli Bitozevsi.[4] Novohradským z Kolovrat ale část vsi i nadále zůstala, protože roku 1581 prodal Jan Novohradský z Kolovrat jeden dvůr kmecí k postoloprtskému panství.[5]

Panským sídlem v hruškovské části vesnice bývala nejspíše tvrz, připomínaná za Jiřího Hrušky z Března poprvé v roce 1602 jako nově postavená. Pravděpodobnější je, že na začátku sedmnáctého století byla pouze přestavěna starší stavba. Jiří byl za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. K ní patřily i Lišany, které od královské komory roku 1625 koupil svobodný pán[5] Seyfrid Kryštof Brenner ze Stärzu (též Breuner ze Štarcu[5]) za patnáct tisíc kop míšeňských grošů.[4] Následující majitelé se podle Augusta Sedláčka a Rudolfa Anděla liší. Sedláček uvedl, že Kryštof Brenner Lišany v roce 1628 prodal hraběti Adamovi z Herbersdorfu, který je připojil k Toužetínu.[5] Podle Andělovy varianty je prodal až v roce 1630 Pavlu Michnovi z Vacínova. Za Michnů z Vacínova se Lišany znovu staly součástí postoloprtského panství, ale v letech 1667–1671 byly spravovány z Bitozevsi,[5] za Sinzendorfů z Tatinné a od roku 1767 je Josef ze Schwarzenbergu připojil k Novému hradu.[4]

Tvrz zanikla během třicetileté války a roku 1699 byl její dvůr rozdělen na dva díly a ty prodány sedlákům. Později na jejím místě vznikly statky čp. 9 a 10, přičemž v areálu druhého bylo zdivo tvrze údajně patrné ještě na začátku dvacátého století.[4]

Podél severního okraje vesnice vede železniční trať Žatec–Obrnice, na které se nachází stanice Lišany u Žatce. Ve vsi jsou dvě česačky chmele a fotbalové hřiště. Nejbližší základní škola je v Postoloprtech.

• 
  Kaple na návsi
• 
  Nádraží
• 
  Sloup u kaple z roku 1903

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lišany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Lišany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)