Tatinná

Název vesnice je odvozen z obecného jména táta. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Tatinna (1378), „in villa Tatynem“ (1386, 1388), de Tatyneho (1388), de Tatyne (1391), in Tatinnem (1396), de Tatynny (1406), de Tatynneho (1408), in Tatyny (1422), v Tatinném (1478), na Tatiném (1521), na Tatinném (1615) a Tatina (1631 a 1846).[4]

První písemná zmínka o Tatinné pochází z roku 1378,[5] kdy vesnici vlastnil vladyka Přech z Tatinné, po kterém následovali Jetřich z Tatinné († 1385) a Ješek Bradáč († 1387).[6] Panským sídlem ve vsi byla tvrz, poprvé připomínaná roku 1396 v držení Markéty, vdovy po Ješku Bradáčovi.[5] Podle Augusta Sedláčka byla Markéta vdovou po Ješku Buchovi ze Světce a ve vsi měla jen poplužní dvůr. Téhož roku prodal Petr z Radhoště jeden dvůr v Tatinné Ješkovi z Truzenic.[6]

Nejspíše roku 1404 vesnici získal Zdeněk Kostelec. Zemřel před rokem 1408 a za jeho nezletilé děti statek spravoval ještě roku 1418 Zdeňkův tchán Pešík Šatka z Hořetic. Zdeňkův syn Jan Kostelec je jako majitel Tatinné, Hořetic a Nehasic uveden v roce 1422. Zemřel před rokem 1434 a majetek po něm zdědil Smil z Kostelce, který se oženil s Rejnou († před rokem 1437), vdovou po Janu Kostelcovi. V letech 1441–1444 vesnici držel Jakoubek z Kola.[6]

Bratři Jindřich a Bedřich ze Stroupče prodali roku 1477 Tatinnou s tvrzí a dvorem Janu Bubnovi ze Všebořic. Ten si ji ponechal jen do dalšího roku, kdy ji přenechal Tomáši Bémovi z Konobrže za 1 300[5] kop českých grošů. Tomáš Bém přikoupil Nehasice a obě vsi odkázal Zikmundu z Nemyčevsi, od kterého ji roku 1510 koupila[5] Kateřina Touchovská z Hradiště, provdaná za Petra Beřkovského ze Šebířova. Jeho nejstarším synem byl nejspíše Zikmund, který Tatinnou spravoval roku 1521, ale před rokem 1529 vesnici získal Jindřich Beřkovský.[6]

Jindřich Tatinou roku 1533 prodal Mikuláši Hruškovi z Března[6] za 1 600 kop českých grošů.[5] Mikuláš zemřel okolo roku 1550,[6] nebo přímo toho roku, kdy ho měl zabít vlastní bratr Jakubem Hruškou na Bitozevsi.[5] Za nezletilé Mikulášovy děti statek spravoval jeho bratr Václav Hruška a po něm čtvrtý bratr Jakub Hruška. Když Mikulášův syn Hynek Hruška dospěl, prodal v roce 1555 Tatinnou Karlu Hruškovi z Března, který byl synem Jakuba Hrušky. Karlovi poté Tatinná patřila od roku 1574 do jeho smrti[6] v roce 1602.[5]

Posledním příslušníkem Hrušků z Března v Tatinné se stal Karlův nejmladší syn Vilém, kterému byla vesnice s pustou tvrzí a statkem Tvršice zkonfiskována za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. Zabavený majetek roku 1623 koupila Markéta Popelová z Lobkovic, rozená z Molartu, která jej společně s druhým manželem, svobodným pánem Seifrydem Kryštofem Breunerem prodala hraběti Adamovi z Herbersdorfu. Nový majitel vesnici připojil k panství toužetínského zámku, se kterým byla roku 1630 převedena k Postoloprtům. Poté krátkou dobu patřila k Bitozevsi a od roku 1671 k Postoloprtům.[6]

Vesnice i tvrz zanikly během třicetileté války. Vesnici nechali ve druhé polovině sedmnáctého století znovu osídlit Sinzendorfové, kteří pozůstatky tvrze přestavěli na sýpku využívanou státním statkem ještě ve druhé polovině dvacátého století.[5]

• Čtvercová kaple se dřevěnou zvoničkou pochází z roku 1862. Bývala v ní umístěna socha Panny Marie Bolestné.[8]
• Na stráních nad řekou Chomutovkou rostou vzácné druhy slanomilných rostlin.[9]

• 
  Bývalá škola
• 
  Sušárna chmele
• 
  Most přes Chomutovku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatinná na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Tatinná na webu ČÚZK