Ličartovce

Obec leží na styku Košické kotliny s východním okrajem Šarišské vrchoviny v údolí řeky Torysa. Rovinaté až vrchovinné území, které má nadmořskou výšku v rozmezí 213 až 466 m n. m. a středem obce ve výšce 220 m n. m., je tvořeno čtvrtohorními naplaveninami řeky Torysy, uloženinami centrálněkarpatského flyše, dále je tvořeno prvohorními slepenci, břidlicemi, droby a druhohorními křemenci.

Východní část obce je bezlesá, v západní části je lesní porost tvořen především duby, buky a břízami.[3]

Územím protéká Ličartovský potok, který ústí zprava do řeky Torysa, a řeka Svinka, levý přítok řeky Hornád.[4]

Obec sousedí s katastrálními územími obcí Ľubovec, Radatice, Drienovská Nová Ves a Drienov.[5]

Archeologické nálezy dokládají osídlení území už v období neolitu a další v období 9. až 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249, kde je nazývána jako (meta) Licardi. Pozdější názvy jsou Lycherd z roku 1427, Ličirtowce z roku 1786 a od roku 1920 Ličartovce; maďarský název je Licsért.

Od 14. století byla obec majetkem drienovských Abovců. [6][7][8] V roce 1427, kdy byla v majetku rodu Somosyů, byla daněna z 10 port. V roce 1600 bylo v obci devět obydlených domů. V roce 1787 žilo v 54 domech 344 obyvatel a v roce 1828 žilo 517 obyvatel v 68 domech.[8] V roce 1950 žilo v obci 535 obyvatel a v roce 1966 se počet zvýšil na 820 obyvatel.[5]

Do roku 1918 byla obec administrativně začleněná do Šarišské župy.

V obci je železniční zastávka s výhybnou Ličartovce na jednokolejné železniční trati Košice–Muszyna,[9] kdy úsek Košice – Prešov byl uveden do provozu v roce 1870 v rámci výstavby Košicko-bohumínské dráhy.[10]

V roce 1977 byla zahájená výstavba dálnice D1 v úseku Prešov–Košice a celá uvedena do provozu v roce 1988.

Obcí vede silnice I. třídy 20 na trase z Košic do Prešova.

• V obci je původně barokní zámek Pillerovců z roku 1736, který byl přestavěn a rozšířen v historizujícím slohu. Po druhé světové válce byla v zámku zřízena ozdravovna a později nemocnice. Od roku 1950 do roku 1966 sloužil jako nemocnice–psychiatrická léčebna. V roce 1971 kapacita nemocnice nepostačovala, takže v průběhu roku byl přistavěn pavilón pro 50 pacientů. Nemocnice nadále fungovala do roku 1996. Objekt je národní kulturní památkou Slovenska od roku 1963.[11][12]
• U zámku je kulturní památka park z počátku 19. století, který byl upraven v přírodně-krajinářském stylu s dendrologickými raritami.[13]
• V parku se nachází kulturní památka plastika Vesny z roku 1866 v neoklasicistním slohu.[14]
• Římskokatolický farní kostel svatého Martina z roku 1833 postavený v barokním a klasicistním slohu. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště s předsazenou věží v západním průčelí.[15] Kostel náleží farnosti Ličartovce děkanátu Prešov-Solivar arcidiecéze košické.[16]

• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Zámecký park
• 
  Zámek
• 
  Chatová oblast u Svinky