Letohrad

Město Letohrad (německy Geiersberg, česky do roku 1950 Kyšperk, poté krátce Orličné) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Město (včetně připojených obcí) čítá přibližně 6 400[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu.

Letohrad
Letohrad, domy na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0534 580538
Pověřená obecLetohrad
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 377 (2022)[1]
Rozloha23,55 km²
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ561 51
Počet domů1 577 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Letohrad
Václavské náměstí 10
561 51  Letohrad
[email protected]
StarostaPetr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
Letohrad
Další údaje
Kód obce580538
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci.

Historie

Název

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky, město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[3][4] Název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

Zámek a městečko Kyšperk, kresba Johanna Venuta z roku 1811

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

20. století - současnost

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Vývoj počtu obyvatelstva

V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel.[5] V roce 2008 si Letohrad připomněl 700 let od první zmínky o městečku a osídlení jeho území.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letohradě.
  • Raně barokní zámek z let 1680–1685.
  • Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou.
  • Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
  • Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím.
  • Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšle.
  • Bývalý hospodářský dvůr (kolem 1720), dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
  • tvrz Orlice – renesanční tvrz
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[6] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
  • Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
  • Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
  • Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
  • Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904

Galerie
  • Zámek
  • Městské domy na Václavském náměstí
  • Kašna na náměstí
  • Kostel sv. Václava
  • Muzeum Letohrad
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • Hotmarova kaple Matky Boží

Osobnosti
  • František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
  • Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř; jeho akvarel „Žebravé děti“ daroval císař František Josef I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni
  • Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), nejvíce se věnující církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
  • Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
  • Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
  • Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu (otec ministryně Madeleine Albrightové)
  • Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
  • Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
  • Václav Moravec (* 1974), moderátor TV pořadu Otázky Václava Moravce zde prožil dětství
  • Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Doprava

Letohrad je regionální železniční uzel. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště n. O. a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí n. O., kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce n. O. a dalších okolních obcí.

Místní části

(údaje ze sčítání lidu 2001)

  • Letohrad (749 domů, 3 934 obyvatel)
  • Červená (64 domů, 214 obyvatel)
  • Orlice (276 domů, 1 112 obyvatel)
  • Kunčice (255 domů, 1 023 obyvatel)

Celkem šlo o 1 344 domů s 6 283 obyvateli.

Školy

Mateřské školy
  • MŠ Taušlova, Letohrad
  • MŠ U Dvora, Letohrad
  • Mateřská škola SKiPi, Letohrad

Základní školy
  • ZŠ Komenského, Letohrad
  • ZŠ U Dvora, Letohrad

Střední školy, učiliště
  • Průmyslová střední škola v Letohradě
  • SOU Letohrad
  • Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Základní umělecké školy
  • Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové, Letohrad
  • Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums), Letohrad
  • Základní umělecká škola Alfonse Muchy, Letohrad

Sport
  • Klub biatlonu OEZ Letohrad
  • Fotbalový klub FK Letohrad
  • Tenisový klub Letohrad
  • Hokejbal - SK OEZ Testa Letohrad
  • Taneční studio Ká, Letohrad
  • FBC Letohrad
  • SDH Letohrad-Kunčice
  • SDH Letohrad-Orlice
  • SDH Letohrad-Město
  • SDH Letohrad-Červená
  • KARATE TEAM KCK

Kultura, zábava
  • Městské muzeum, Letohrad
  • Muzeum řemesel, Letohrad
  • Taneční klub Bristol, Letohrad
  • Taneční klub Kongo, Letohrad
  • Funpark SKiPi, Letohrad
  • Lezecká stěna SKiPi, Letohrad

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. Retrospektivní lexikon obcí I/1. Praha 1978, str. 670.
  6. Umělecké památky Čech II. Praha 1978, str. 224n.

Literatura
  • SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
  • M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
  • Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.