Leopold Pollak

Působil jako statkář na zámku v Štětkovicích.[2][1] Byl majitelem tamního velkostatku. Měl titul císařského rady. Vystudoval gymnázium a pak se věnoval hospodářské činnosti. Býval nájemcem různých statků. Podnikal v zemědělském průmyslu. Byl členem obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích a zasloužil se o to, že ve volbách do komory převládla česká strana.[3]

Statek ve Štětkovicích koupil roku 1881. U velkostatku postavil roku 1884 lihovar. Zasloužil se o prosazení výstavby železniční trati do Sedlčan. U železniční stanice v Štětkovicích postavil v roce 1896 poštovní a telegrafní úřad. Podílel se taky na výstavbě silnice od nádraží do vesnice. Udržoval přátelské vztahy s Františkem Ladislavem Riegerem, který ho zde navštěvoval.[4]

V zemských volbách 1883 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil i v zemských volbách 1889.[6] Počátkem roku 1894 na mandát na zemském sněmu rezignoval.[7] Obhájil ho ovšem znovu v zemských volbách 1895. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii obchodních a živnostenských komor v Čechách, obvod Budějovice. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Slib složil 16. dubna 1891.[8] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Leopold Pollak, statkář, bytem Štětkovice.[9]

Na Říšské radě se přidal k Českému klubu, který od konce 70. let sdružoval staročechy, mladočechy, českou konzervativní šlechtu a moravské národní poslance.[10] Sám byl členem staročeské strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl jedním z pouhých dvou staročechů (kromě něj ještě Karel Dostál), kteří získali mandát. Zbylí kandidáti byli poraženi mladočeskými konkurenty.[11]

Zemřel v květnu 1900.[3]