Štětkovice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1521.[3]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1944 vystěhovat.

V obci Štětkovice (přísl. Bořena Hora, Chrastava, Sedlečko, 280 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, krejčí, lihovar, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.

• Na severozápadním okraji vesnice se nachází památkově chráněný areál štětkovického zámku založeného v 17. století.
• Druhou kulturní památkou je dvojice soch svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína Paduánského u rybníka.
• V těsném sousedství soch stojí kamenná zvonice.
• Na návsi u rybníka stojí kaple s obdélným půdorysem.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti dva kilometry od Štětkovic vede silnice I/18 Příbram – Sedlčany – Olbramovice.
• Železnice – Území obce protíná železniční trať Olbramovice–Sedlčany se zastávkou Štětkovice v místní části Sedlečko. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1894.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – V obci měla zastávky autobusová linka Sedlčany-Prosenická Lhota-Křečovice,Hořetice (v pracovní dny 6 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha).
• Železniční doprava – Po trati 223 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 7 osobních vlaků.

Území obce vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Neveklov - Štětkovice – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 8132 Osečany – Prosenická Lhota – Štětkovice – Vojkov.

Pověst se vztahuje ke kamennému kříži, z roku 1884, který se nachází poblíž Sedlečka, u cesty vedoucí z Vojkova do Štětkovic. Sedlák Musil ze Štětkovic se v podvečer rozhodl, že se druhý den časně ráno vydá s čeledínem do mlýna. Ráno sedlák zaspal, takže na cestu se vydali později, než měl sedlák v úmyslu. Ve mlýně už byla spousta čekajících. Sedlák se sice snažil mlynáře přemluvit, zda by ho nevzal přednostně, ale nepochodil. Semleto měl až k večeru. Sice se hned se vydali na zpáteční cestu, ale k Sedlečku dojeli už za svitu měsíce. Čeledín si první všiml ženské postavy sedící u kříže. Žena byla oblečená v bílých šatech a nehnutě si četla v knize. Oba přidali do kroku. Něco je na té nehnuté postavě děsilo. Po chvíli se čeledín ptal hospodáře, zda si také všiml, že byla samotná, v noci, daleko od vsi a že si čte tak pozorně, že ani nevnímá, co se okolo děje. Sedlák čeledínovi přisvědčil a doplnil, že i jej zarazilo, jak může někdo v noci vidět bez světla na písmenka v knize. Když se oba otočili, tajemnou postavu u kříže již neviděli.[10]

• 
  Obecní úřad
• 
  Zámek
• 
  Návesní kaple
• 
  Socha sv. A. Paduánského
• 
  Socha sv. J. Nepomuckého
• 
  Zvonička