Leoš Faltus

Vystudoval hru na klavír a skladbu na brněnské konzervatoři u Anny Skalické a Františka Suchého. Pokračoval ve studiu skladby na Janáčkově akademii múzických umění v Brně nejprve u Viléma Petrželky, později u Theodora Schaefera. Studia dokončil v roce 1962. Po vojenské službě, kterou absolvoval u Armádního uměleckého souboru vyučoval hru na klavír a hudební nauku na Lidové škole umění v Břeclavi. V letech 1969–1971 navštěvoval postgraduální kurz experimentální a elektronické hudby na JAMU. V roce 1977 získal doktorát v oboru hudební vědy.

Od roku 1968 vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brno. V roce 1990 byl jmenován docentem a stal se proděkanem pro vědu, umění, výzkum a zahraniční styky. Od roku 1992 působí na Hudební fakultě JAMU. Získal zde druhou docenturu pro obor skladba a teorie skladby a v roce 1998 byl jmenován profesorem a v roce 2000 byl zvolen prorektorem.

Vedle pedagogické a kompoziční činnosti se zabývá hudební teorií a organizací hudebního života. Byl členem mnoha vysokoškolských poradních orgánů a je členem Správní rady Nadace Leoše Janáčka. Je aktivním členem ediční rady Souborného kritického vydání díla Leoše Janáčka i interdisciplinárního Sdružení Q. Rovněž pracuje v Grantové agentuře České republiky.

Skladatelská činnost Leoše je velmi rozsáhlá a zasahuje prakticky všechny hudební žánry od drobných instruktivních skladeb až po velká vokální díla. Jeho dílo získalo i mezinárodní uznání a bylo odměněno na mnoha skladatelských soutěžích.