Ledečské panství

• 1181 - 12. října 1220 prvními doloženými majiteli Ledče byli páni z Ledče. První uvedený majitel Zikmund z Ledče, první zmínka o něm je z roku 1181, zemřel 12. října 1220. [1]
• okolo roku 1257 Vavřinec z Ledče [1][2]
• okolo roku 1262 Slávek z Ledče [1][2]
• okolo roku 1282 Bohuslav z Ledče [1][2]
• okolo roku 1309 Lipold z Ledče [1][2]
• okolo roku 1316 tři bratři, Heřman ze Zbyslavic, Mikuláš z Bělé a Zdeněk z Ledče. [1][2]
• okolo roku 1360 Záviš z Ledče. [1][2]
• kolem roku 1367 náležela Ledeč bratrům Petru, Divišovi a Václavu Říčanským z Ledče [1][2]
• po roku 1390 Mikuláš starší a Mikuláš mladší z Říčan a z Ledče [1][2]
• po roku 1442 - 1488 zdědili synové Mikuláše mladšího Jindřich (+1477) a Jan z Říčan a z Ledče [1][2]
• 1488 - 1541 zdědil syn Jana z Říčan a Ledče Burian Ledečský[1][2]
• 1541 - 1566 Zdeněk Meziříčský z Lomnice[1][2]
• 1566 - 13. prosince 1569. zdědil syn Jan Meziříčský [2]
• 1569 - 13. června 1588 Dědí Janova sestra Žofie, provdaná za Jaroslava Trčku z Lípy [2]
• 1588 - 1590 Dědí děti Jaroslava Trčky z Lípy [2]
• 1590 - 1591 koupil Burian Trčka z Lípy na Světlé a Velíši. [2]
• 1591 - 1594 Ledečské panství dědí synové Buriana Trčky z Lípy, Janu Rudolfovi, Maxmiliánovi a Burianovi Mikulášovi[2]
• 1594 - 1597 Maxmilián Trčka z Lípy[2]
• 1597 - 1598 Dědicem se stal bratr Jan Rudolf na Velíši, Kumburce, Světlé a Lipnici. 23. listopadu 1598 prodal panství své tchyni[2]
• 1598 - 1609 Magdaléna Lobkovicová ze Salmu a na Ledči odkázala svému manželovi Ladislavu staršímu z Lobkovic[2]
• 1609 - 1614 Dědí jeho syn Jan Mikuláš z Lobkovic a po něm dědí jeho žena. [1][2]
• 1614 - 1616 Eva Eusebia z Lobkovic [1][2]
• 1616 - 1634 Panství kupuje Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy a na Světlé. [1][2]
• 1635 - 1636 konfiskované panství prozatímní správě Floriána Třebechovského [1][2]
• 1636 - 3. června 1663 Ferdinanda II. daroval Ledeč 6. července 1636 za věrné služby nizozemskému šlechtici Adriánovi, svobodnému pánu z Enkefurtu; po jeho smrti dědí syn Jan Ferdinand.[1][2]
• 1663 - 18. ledna 1677 Jan Ferdinand z Enkefurtu[1][2]
• 1677 - 1694 Panství kupuje Michal Osvald, hrabě z Thunu-Hohenštejna.[1][2]
• 1694 - 1703 Spravuje panství vdova Barbora Františka, rozená hraběnka ze Salmu a Neuburku.[1][2]
• 1703 - 11. listopadu 1718 Připadlo panství dcerám Osvalda, Eleonoře Barboře Kateřině, kněžně Lichtenštejnské a Marii Magdaléně, hraběnce Serényiové.[1][2]
• 1718 - 27. září 1723 Eleonora 11. listopadu 1718 darovala Ledeč svému synu Josefovi, knížeti z Lichtenštejna[1][2]
• 1723 - 1730 Josef, kníže z Lichtenštejna prodává panství Leopoldovi Ignáci, hraběti Věžníkovi na Ratiboři[1][2]
• 1730 - 1733 dědici panství se stali nezletilí synové Bernard Josef, Ignác a Petr Pavel. V letech 1730 - 1732 spravovala panství jejich matka Marie Alžběta Věžníková, rozená z Valdštejna [2]
• 1733 - 1740 V soudem nařízené dražbě kupuje Ledečské panství Ignác Věžník. Ten ještě týž rok umírá a záhy po jeho smrti i jeho syn Leopold Ondřej. Vdova po Ignáci Marie Anna, rozená ze Satzenhofu se provdává za hraběte z Verdugu. [1][2]
• 1740 - 1750 Františka Bechyňová, rozená hraběnka z Věžník[1][2]
• 1750 - 1753 Ignác, svobodný pán z Kochu[1][2]
• 1753 - 1763 Ledeč kupuje císařovna Marie Terezie, která ho po roce 1763 daruje Tereziánskému ústavu šlechtičen na Pražském hradě.[1][2]
• 1763 - 1936 Tereziánský ústav šlechtičen [1][2]

Místa v panství Ledečském z roku 1654, uvedená v berní rule

(*součet obyvatel města a **hradu Ledeč nad Sázavou = bei dem schloss Ledetsch: 57, bei dem Breühaus: 24, stadt Ledetsch: 302, in Gemeinhaus: 304, Im Haus des Georgen Trziebechowsky: 393, In Gemein Patthaus In spittalhaus: 13, In den Spittalhaus: 5, In dem dritten Spital: 5, Im Spittal bei dem Pfahrof: 13, Spittalhaus bei H. Dreyfaltigkeit: 12, In Spittal: 13, In der Schuell: 13, Gemein Meierhof: 2, Auf dem Thor: 4, Im Hürthaus: 4. )

(Suma: 1 město, 32 vesnic, 510 Hospodářů, 2777 poddaných)