Rackovití

Rackovití (Laridae) v užším slova smyslu jsou jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. Jde o ptáky vázané většinou na vodní prostředí. Něco přes 40 druhů racků je rozšířeno po celém světě. U řady druhů došlo v posledních desetiletí k výraznému růstu populace a rozšíření areálu, nejčastěji způsobenému využitím zdrojů lidského původu (antropogenních) skládky odpadků, odpady z rybářského průmyslu.[1] Racci jsou v současné době předmětem řady podrobných taxonomických výzkumů.

Rackovití
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrackovití (Laridae)
Vigors, 1825
Sesterská skupina
zobounovití (Rhynchopidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Racek stříbřitý (Larus argentatus)

Taxonomie racků

Taxonomie a fylogeneze racků je poměrně komplikovaná, stále dochází k novým objevům a rozdělení do rodů a druhů se často mění. Po klasických výzkumech, zaměřených na morfologii se pozornost vědců přesunula na výzkumy s využitím mitochondriální a nejnověji jaderné DNA. Výsledky výzkumu zaměřeného na celou skupinu racků, založené na analýze mitochondriální DNA, nedávno publikovali Pons, Hassanin a Crochet (2005).[2] Analýza jaderné DNA je využívána při snaze rozluštit komplikované vztahy a fylogenezi tzv. "velkých bělohlavých racků", tedy skupinu druhů racka stříbřitého (Larus argentatus). Nejnovější přehled výsledků jednotlivých studií přehledně shrnuli Collinson et al. (2008).[3]

Druhy pozorované v Česku

Rod Larus

Rod Rissa

Rod Xema

Reference

  1. HORTON, N.; BROUGH, T.; ROCHARD, J. B. A. The importance of refuse tips to gulls wintering in an inland area of south-east England. Journal of Applied Ecology. 1983, roč. 20, s. 751-765.
  2. PONS, J.-M.; HASSANIN, A.; CROCHET, P.-C. Phylogenetic relationships within the Laridae (Chradriiformes:Aves) inferred from mitochondrial markers. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005, roč. 37, s. 686-699.
  3. COLLINSON, M.; PARKIN, T.; KNOX A. G.; SANGSTER G.; SVENSSON, L. Species boundaries in the Herring and Lesser Black-backed Gull complex. British Birds. 2008, roč. 101, s. 340-363.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.