Kyselina fosforitá

Kyselina fosforitá (přesněji dihydroxyfosfanoxid), též kyselina fosfonová, je bílá krystalická látka, jedna z mnoha kyselin fosforu.

Kyselina fosforitá
Obecné
Systematický název dihydroxyfosfanoxid
Ostatní názvy kyselina fosfonová
kyselina fosforitá
Anglický název Phosphorous acid
Německý název Phosphonsäure
Sumární vzorec H3PO3
Vzhled Bezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 13598-36-2
10294-56-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 237-066-7
Indexové číslo 015-157-00-0
SMILES OP(=O)O
InChI 1S/H3O3P/c1-4(2)3/h4H,(H2,1,2,3)
Číslo RTECS SZ6400000
Vlastnosti
Molární hmotnost 81,996 g/mol
Teplota tání 73,6 °C
Teplota rozkladu 200 °C
Hustota 1,821 g/cm³ (20 °C)
1,651 g/cm³ (21,2 °C)
Index lomu 1,431 5
Disociační konstanta pKa 1,8 (první)
6,15 (druhá)
Rozpustnost ve vodě 309 g/100 g (0 °C)
476 g/100 g (25,4 °C)
694 g/100 g (40 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		 Rozpustná v ethanolu
Měrná magnetická susceptibilita −5,78×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura Kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky a=727 pm
b= 1 206 pm
c= 685 pm
Koordinační geometrie Tetraedr
Tvar molekuly Čtyřstěn
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −975,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 181 J/g
Standardní molární entropie S° 167 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −875,5 kJ/mol
Bezpečnost

GHS05

GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H302 H314
R-věty R22, R35
S-věty S1/2, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
0
2
4
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nomenklatura a tautomerismus

H3PO3 se přesněji popisuje vzorcem HPO(OH)2. Tato molekula existuje v rovnováze s menšinovým tautomerem P(OH)3. Podle doporučení IUPAC z roku 2005 se tato první forma označuje kyselina fosfonová, kdežto forma druhá jako kyselina fosforitá.[2]

Příprava

Vzniká sice reakcí oxidu fosforitého s vodou za chladu

P2O3 + 3 H2O → 2 H3PO3,

za tepla však místo toho vzniká směs kyseliny fosforečné a fosfanu

2 P2O3 + 6 H2O → PH3 + 3 H3PO4.

Proto se obvykle připravuje hydrolýzou chloridu fosforitého nebo bromidu fosforitého

PCl3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HCl,
PBr3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HBr.

Chemické vlastnosti

Přestože molekula kyseliny fosfonové obsahuje tři atomy vodíku, a zdálo by se, že v této molekule je fosfor trojmocný, je molekula této látky nesymetrická. Jeden z atomů vodíku je vázán přímo na atom fosforu a zbývající dva vodíkové atomy jsou na fosfor vázány přes kyslík. To znamená, že ve vodném roztoku se kyselina fosfonová disociuje pouze do druhého stupně, je tedy pouze dvojsytná. To znamená, že tvoří „jen“ dvě řady solí, a to dihydrogenfosfonany a hydrogenfosfonany. Dihydrogenfosforitanový aniont má náboj -1, a hydrogenfosforitanový -2 ([H2PO3]1− resp. [HPO3]2−).

Zahříváním se rozkládá na kyselinu fosforečnou a fosfan

4 H3PO3 → PH3 + 3 H3PO4.

Ve vodném roztoku se samovolně pomalu oxiduje vzdušným kyslíkem na kyselinu fosforečnou

2 H3PO3 + O2 → 2 H3PO4.

Vzhledem k tomu je kyselina fosforitá redukčním činidlem, které je např. schopno redukovat soli jednomocného stříbra na kov, např.

2 AgNO3 + H3PO3 + H2O → 2 Ag + 2 HNO3 + H3PO4,

nebo sloučeniny dvojmocné rtuti na jednomocné

2 HgCl2 + H3PO3 + H2O → Hg2Cl2 + 2 HCl + H3PO4.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphorous acid na anglické Wikipedii.

  1. Phosphorous acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (2005). Názvosloví anorganické chemie (IUPAC Recommendations 2005). Cambridge (UK): RSC–IUPAC. ISBN 0-85404-438-8. Elektronická verze..

Literatura
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.