Kuupik Kleist

Kleist se narodil 31. března 1958 jako nemanželské dítě neslyšící Anny Marie Geislerové a dánského řemeslníka v Qullissatu. Byl vychováván tetou a strýcem Nikolajem Kleistem.[1][2] Základní školu navštěvoval v Qullissatu od roku 1966 do roku 1972, kdy bylo hornické město opuštěno.[3] Poté navštěvoval nižší střední školu v Sisimiutu do roku 1975. Když mu bylo 17 let, byl sám a bez předchozí znalosti dánštiny poslán do Dánska. V letech 1975 až 1978 navštěvoval státní školu Birkerød v Dánsku. V roce 1983 Kleist absolvoval magisterské studium sociální práce na univerzitě v Roskilde. V letech 1988 až 1991 vyučoval žurnalistiku v Nuuku.[3]

Kleist v roce 2009

Kuupik Kleist poprvé kandidoval jako náhradník za Sakariase Kvaniu v parlamentních volbách v roce 1984.[4][5] V roce 1985 byl jmenován zástupcem ředitele grónského ředitelství pro vzdělávání. V parlamentních volbách v roce 1987 poprvé sám kandidoval, ale nebyl zvolen.[6] V témže roce také neúspěšně kandidoval ve volbách do Folketingu. V roce 1988 se vzdal funkce zástupce ředitele a stal se vedoucím grónského novinářského školství. V roce 1988 se stal ředitelem grónského školství.

V parlamentních volbách v roce 1991 opět kandidoval a opět nebyl zvolen, nicméně po volbách byl jmenován ministrem pro bydlení a technické záležitosti v prvním Johansenově kabinetu. Ve volbách do Folketingů v roce 1994 byl prvním náhradníkem za Aqqaluka Lyngeho.

Kleist s ministrem námořnictva Rayem Mabusem (2010)

Poprvé byl zvolen do grónského parlamentu v parlamentních volbách v roce 1995. V listopadu 1996 se mandátu vzdal.[7] V roce 1996 byl Kleist jmenován ředitelem zahraničního úřadu grónské autonomní vlády.

Ve volbách do Folketingu v roce 2001 Kuupik Kleist znovu kandidoval za stranu Inuit Ataqatigiit. Poprvé se mu podařilo získat jedno ze dvou grónských míst v dánském parlamentu, která předtím vždy obsazovaly strany Siumut a Atassut. Od 20. listopadu 2001 do 13. listopadu 2007 byl poslancem dánského parlamentu. Po grónských parlamentních volbách roku 2002 se vrátil i do grónského parlamentu. V roce 2005 byl znovu zvolen ve volbách do Folketingu a svůj mandát obhájil i v grónských parlamentních volbách v roce 2005.[8]

V červnu 2007 byl zvolen novým předsedou strany Inuit Ataqatigiit, kde vystřídal Josefa Motzfeldta. Současně oznámil, že v příštích volbách do Folketingu již nebude kandidovat, což znamenalo, že ještě v listopadu téhož roku odstoupil.[9]

Pod jeho vedením strana v parlamentních volbách v roce 2009 drtivě zvítězila, což znamenalo, že Siumut poprvé nemohl stanout v čele vlády. Premiérem se stal Kuupik Kleist, který sestavil vládu společně s Demokraty a Kattusseqatigiit Partiiat.

Ve volbách v roce 2013 se Siumut opět stal nejsilnější stranou a Kuupika Kleista na premiérskem postu nahradila Aleqa Hammondová.[10][11] V roce 2014 se vzdal postu předsedy strany ve prospěch Sary Olsvigové po kritice, že radil firmám ohledně investičních příležitostí v Grónsku.[12] Ve volbách v roce 2014 již nekandidoval a ukončil svou politickou kariéru. Občas se vyjadřuje k politickým otázkám, v například záměr prezidenta USA Donalda Trumpa zakoupit Grónsko označil v roce 2020 za „obnovení studené války“. Taktéž uvedl, že „Grónsko se stává středem velmocenských bojů o Arktidu“.[13]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kuupik Kleist na německé Wikipedii a Kuupik Kleist na anglické Wikipedii.

• Galerie Kuupik Kleist na Wikimedia Commons