Kupferron

Kupferron
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	N-nitrosofenylhydroxylamin amonný
Sumární vzorec	C6H9N3O2
Vzhled	světle žluté až hnědé krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS	135-20-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	205-183-2
PubChem	2724103
SMILES	O=NN([O-])c1ccccc1.[NH4+]
InChI	1S/C6H5N2O2.H3N/c9-7-8(10)6-4-2-1-3-5-6;/h1-5H;1H3/q-1;/p+1
Vlastnosti
Molární hmotnost	155,15 g/mol
Teplota tání	163,5 °C (436,6 K)[1]
Rozpustnost ve vodě	rozpustný[1]
Rozpustnost v polárních ; rozpouštědlech	rozpustný v ethanolu a dimethylsulfoxidu[1]
Bezpečnost
	; GHS06 ; GHS07 ; GHS08[1]; Nebezpečí[1]
H-věty	H301 H315 H319 H335 H351[1]
P-věty	P201 P202 P261 P264 P270 P271 P280 P281 P301+310 P302+352 P304+340 P305+351+338 P308+313 P312 P321 P330 P332+313 P337+313 P362 P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kupferron je označení soli konjugované zásady N-nitroso-N-fenylhydroxylaminu (NH₄[C₆H₅N(O)NO]). Používal se jako činidlo ke komplexaci kovových iontů v kvalitativní analýze. Anion se váže na kationty kovů přes dva atomy kyslíku za vzniku pětičlenných chelátových cyklů.

Příprava a tvorba komplexů

Kupferron se připravuje z fenylhydroxylaminu a zdroje NO⁺:[2]

C₆H₅NHOH + C₄H₉ONO + NH₃ → NH₄[C₆H₅N(O)NO] + C₄H₉OH

Jako bidentátní monoaniontový ligand vytváří CU⁻ podobné komplexy jako acetylacetonát. Příklady komplexů jsou Cu(CU)₂, Fe(CU)₃ a Zr(CU)₄.[3][4][5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cupferron na anglické Wikipedii.

Cupferron. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
C. S. Marvel. Cupferron. Organic Syntheses. 1925, s. 19. DOI 10.15227/orgsyn.004.0019.
Y. Elerman; O. Atakol; I. Svoboda; M. Geselle. Bis(cupferronato)copper(II), [Cu(C6H5N2O2)2]. Acta Crystallographica Section C Crystal Structure Communications. 1995, s. 1520–1522. DOI 10.1107/S0108270195002770.
D. Van Der Helm; L. L. Merritt; R. Degeilh; MacGillavry. The crystal structure of iron cupferron Fe(O2N2C6H5)3. Acta Crystallographica. 1965, s. 355–362. DOI 10.1107/S0365110X65000816.
Wanda Mark; Ulf Aava; A. Haaland; Dag Resser; S. E. Rasmussen; Erling Sunde; Sørensen. The Crystal Structure of Zirconium Cupferrate, Zr(C6H5N2O2)4. Acta Chemica Scandinavica. 1970, s. 1398–1414. DOI 10.3891/acta.chem.scand.24-1398.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_135465076-1] Cupferron. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] C. S. Marvel. Cupferron. Organic Syntheses. 1925, s. 19. DOI 10.15227/orgsyn.004.0019.

[3] Y. Elerman; O. Atakol; I. Svoboda; M. Geselle. Bis(cupferronato)copper(II), [Cu(C6H5N2O2)2]. Acta Crystallographica Section C Crystal Structure Communications. 1995, s. 1520–1522. DOI 10.1107/S0108270195002770.

[4] D. Van Der Helm; L. L. Merritt; R. Degeilh; MacGillavry. The crystal structure of iron cupferron Fe(O2N2C6H5)3. Acta Crystallographica. 1965, s. 355–362. DOI 10.1107/S0365110X65000816.

[5] Wanda Mark; Ulf Aava; A. Haaland; Dag Resser; S. E. Rasmussen; Erling Sunde; Sørensen. The Crystal Structure of Zirconium Cupferrate, Zr(C6H5N2O2)4. Acta Chemica Scandinavica. 1970, s. 1398–1414. DOI 10.3891/acta.chem.scand.24-1398.