Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
Uměleckohistorické muzeum (německy Kunsthistorisches Museum, zkráceně také KHM) ve Vídni patří mezi nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Z podnětu císaře Františka Josefa I. soustředilo císařskou klenotnici, obrazárnu, sbírky zbraní, starožitností a mincí, zlaté poklady nalezené v Uhrách a další sbírky.
Kunsthistorisches Museum Wien | |
---|---|
Hlavní budova muzea | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Rakousko |
Město | Vídeň |
Adresa | Maria-Theresien-Platz, 1010 Wien |
Zakladatel | František Josef I. |
Založeno | 17. říjen 1891 |
Zaměření | Evropské malířství 15. – 18. století |
Původní účel budovy | Muzeum |
Další budovy | Hofburg, Neuburg, Lobkovický palác (Vídeň), Schönbrunn, Theseův chrám, zámek v Ambras (zámek) |
Vyhledávané exponáty | Raffael Santi: Madona v zeleni; Pieter Brueghel: Stavba babylonské věže; Tizian: Nymfa a ovčák |
Návštěvníci | 840 000 (v roce 2015) |
Kód památky | 13763 |
Zeměpisné souřadnice | 48°12′14,5″ s. š., 16°21′34,5″ v. d. |
Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struktura muzea
V hlavní budově naproti Hofburgu jsou umístěna následující oddělení: obrazová galerie (Gemäldegalerie), Císařská klenotnice ve Vídni (Kaiserliche Schatzkammer), egyptsko-orientální sbírka (Ägyptisch-Orientalische Sammlung), antická sbírka (Antikensammlung), sbírka uměleckých předmětů města Vídně (Kunstkammer Wien), kabinet mincí (Münzkabinett) a knihovna.
V části Hofburgu zvané Neue Burg sídlí Efezské muzeum (Ephesos Museum), sbírka starých hudebních nástrojů (Sammlung alter Musikinstrumente), dvorní lovecká sbírka a zbrojnice (Hofjagd- und Rüstkammer) a archiv muzea.
Organizačně jsou k muzeu přičleněny i následující instituce: Rakouské muzeum divadla v Lobkovickém paláci (Österreichisches Theatermuseum im Palais Lobkowitz), Muzeum světa ve Vídni (Das Weltmuseum Wien, do roku 2017 v rekonstrukci), Theseův chrám ve Volksgarten u Hofburgu a Muzeum kočárů (Wagenburg) v Schönbrunnu. Mimo Vídeň patří k muzeu rovněž habsburské sbírky na zámku Ambras u Innsbrucku.
Historie
Podnět k vybudování instituce dal císař František Josef I. V rámci sanace městských hradeb Vídně vznikala na jejich místě ve 2. polovině 19. století výstavná okružní třída Ringstraße. Budova Uměleckohistorického musea s protilehlým Přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum Wien) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce Hofburgu. Návrhem byl pověřen v té době již renomovaný německý architekt Gottfried Semper, asistoval mu Karl von Hasenauer. Stavba probíhala v letech 1872–1891. Obě muzea, od jejichž přímého propojení s císařským palácem bylo nakonec upuštěno, byla slavnostně otevřena 17. října 1891. Generální rekonstrukce budov skončila v červnu roku 2014 a je spojena s novou prezentací sbírek.
Budovy jsou vystavěny v neorenesančním stylu inspirovaném italskou renesancí. Uměleckohistorické muzeum má obdélníkový půdorys o délce 60 metrů z členitých úseků kolem dvou dvorů, s vloženým středním křídlem završeným kupolí. Fasáda je osazena kvádry a architektonickou plastikou z pískovce. Interiér budovy je bohatě zdobený, vykládaný mramorem, zdobený štuky, zlatem a dekorativní výmalbou interiérů.
Zajímavosti
- Jedna z nejvýznamnějších plastik muzea, Slánka (Saliera) od Benvenuto Celliniho, byla během rekonstrukčních prací 11. května 2003 ukradena. Opět nalezena byla 21. ledna 2006 v bedně ukryté v lese nedaleko města Zwettl v Rakousku.
- Kunsthistorisches Museum bylo virtuálně rekonstruováno v poslední misi počítačové hry Mafia: The City of Lost Heaven od firmy Illusion Softworks (mise Smrt umění).
Sbírky
Obrazová galerie (Gemäldegalerie)
Sbírku postupně vytvářeli příslušníci habsburského rodu. Jedním z prvních sběratelů byl Ferdinand II. Tyrolský, syn císaře Ferdinanda I. Jeho sbírka více než tisíce portrétních miniatur je vystavena v numismatickém oddělení muzea. Velkou sbírku obrazů shromáždil v Praze císař Rudolf II. Do Vídně se jí však dostala jen menší část, protože velké množství artefaktů a obrazů si odvezli jako válečnou kořist v roce 1648 Švédové a další byly rozprodány v dražbě v Praze. Větší část sbírky je rozptýlena po celé Evropě. Vlastním zakladatelem dnešní obrazové sbírky je arcivévoda Leopold I. Vilém (1614–1662). Její hlavní část, která na konci arcivévodova života čítala kolem 1400 obrazů, nakoupil v době, kdy byl místodržícím španělského krále Filipa IV. v Nizozemsku. Leopold také nechal ke sbírce vypracovat tištěný inventář. V omezené míře rozšiřoval obrazovou sbírku císař Leopold I. V jeho době se do Vídně dostala zejména díla florentského renesančního malířství (mj. Raffaelova Madona v zeleni) nebo portréty Diega Velázqueze.[1]
Až do doby císaře Karla VI. byla habsburská obrazová sbírka rozptýlena na více místech. Karel VI. nechal pro potřeby obrazárny upravit prostory vídeňského paláce Stallburgu a sbírku soustředil v něm. Za Josefa II. byla obrazárna přestěhována do zámku Belveder. Roku 1783 byl vydán katalog sbírky v němčině a francouzštině, obrazy byly rozděleny podle jednotlivých uměleckých škol a v duchu josefinismu opatřeny jednotnými rámy. Galerie byla třikrát týdně přístupná veřejnosti. V roce 1891 byla galerie otevřena ve stávajících prostorách. Zároveň začala vycházet ročenka, ve které byly publikovány vědecké studie týkající se nejen obrazového fondu muzea (v současnosti pod názvem Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums).
Výběr obrazů
- Giuseppe Arcimboldo: Voda, 1566
- Bernardo Bellotto zvaný Canaletto: Trh ve Vídni, pohled z jihovýchodu, kolem 1760
- Pieter Brueghel starší:
- Zápas masopustu s půstem, 1559
- Obrácení sv. Pavla, 1567
- Stavba babylonské věže, 1563
- Návrat stáda (Podzim), 1565
- Lovci ve sněhu (Zima), 1565
- Selská svatba, kolem 1568
- Selský tanec, kolem 1568
- Caravaggio: ** Růžencová madona, kolem 1604/1605
- Lucas Cranach starší: Ukřižování, kolem 1500/1501
- Joseph Duplessis: Christoph Willibald Gluck u spinetu, 1775
- Albrecht Dürer: Portrét mladé Benátčanky, 1505
- Anthonis van Dyck: Portrét Jacoma de Cachiopina, kolem 1628/1629
- Jan van Eyck: Kardinál Niccolò Albergati, kolem 1435
- Giorgione: Portrét mladé ženy (Laura), 1506
- Lorenzo Lotto: Portrét mladíka před bílým závěsem, kolem 1508
- Palma il Giovane: Portrét sochaře, kolem 1600
- Raffael Santi: Madona v zeleni, 1505 nebo 1506
- Rembrandt: Umělcova matka jako věštkyně Hannah, 1639
- Hyacinthe Rigaud: Portrét Filipa Ludvíka Václava hraběte Sinzendorfa, 1728
- Peter Paul Rubens:
- Venušina slavnost, kolem 1635/1637
- Kožíšek, kolem 1635/1640
- Andrea del Sarto: Oplakávání Krista, kolem 1519/1520
- Diego Velázquez:
- Infantka Markéta Tereza v růžových šatech, kolem 1653/1654
- Infantka Markéta Tereza v modrých šatech, 1659
- Jan Vermeer: Malíř ve svém ateliéru (Alegorie Malířství), kolem 1666/1668
Galerie
- Arcimboldo: Voda
- Canaletto: Trh ve Vídni, pohled od jihovýchodu
- Brueghel: Zápas masopustu s půstem
- Brueghel: Obrácení sv. Pavla, detail
- Brueghel: Stavba babylonské věže
- Brueghel: Návrat stáda
- Brueghel: Lovci ve sněhu, detail
- Brueghel: Selská svatba, detail
- Caravaggio: Růžencová madona
- Cranach st.: Ukřižování
- Duplessis: Christoph Willibald Gluck u spinetu, detail
- Dürer: Portrét mladé Benátčanky
- van Dyck: Portrét Jacoma de Cachiopina
- van Eyck: Kardinál Niccolò Albergati
- Giorgione: Portrét mladé ženy (Laura)
- Lotto: Portrét mladíka před bílým závěsem
- Palma: Portrét sochaře
- Raffael: Madonna v zeleni
- Rembrandt: Umělcova matka jako věštkyně Hannah
- Rigaud: Portrét Filipa Ludvíka Václava hraběte Sinzendorfa
- Rubens: Venušina slavnost
- Rubens: Kožíšek
- del Sarto: Oplakávání Krista
- Velázquez: Infantka Markéta Tereza v růžových šatech
- Velázquez: Infantka Markéta Tereza v modrých šatech
Císařská klenotnice
Sbírka je vystavena ve Švýcarském dvoře Hofburgu. Exponát jsou rozděleny na světskou a církevní klenotnici. Světská část zahrnuje císařské i rakouské korunovační klenoty, a to říšskou korunu, žezlo, jablko a korunovační evangeliář, císařskou korunu Rudolfa II., skupinu klenotů Řádu zlatého rouna, gotické žezlo a gotické královské jablko českého krále, gotický korunovační plášť, rukavice a střevíce římského císaře, renesanční a barokní šperky a další zvlášť cenné předměty. Sakrální oddělení obsahuje zejména preciosa a paramenta, relikviáře, z nichž k nejstarším patří zlatá schránka sv. Štěpána, posázená drahokamy, z 9. století a soubor tří gotických relikviářů pořízený císařem Karlem IV., dále rudolfinské votivní šperky, pace a oltářík z dilny pražských Miseroniů, nebo raně barokní augsburské oltáříky Mathiase Wallbauma.[2]
Galerie
- Koruna císaře Rudolfa II.
- Deska korunovačního evangeliáře (15. stol.)
- Řetěz herolda Řádu zlatého rouna (Nizozemí, 1517)
- Relikviářová schránka sv. Štěpána (zlato na dřevě, 9. stol.)
Galerie
- Římská spona (zlato, 3. stol.)
- Manželé (římské zlacené sklo, 4. stol.)
- Orel (kamej, po 54)
- Augustova gemma (achát, 1. stol.)
- Poklad ze Szentmiklos: džbán s orlem (zlato, 8. stol.)
- Zlatý padesátidukát Ferdinanda III. (Čechy, 1627)
Zbroj, hudební nástroje a pod.
Sbírka zbraní a hudebních nástrojů je umístěna v novém křídle Hofburgu (Neue Burg), sbírka kočárů v zámku Schönbrunn.
Galerie
- Puška švédského krále Zikmunda III. Vasy (1605-1610)
- Zbroj Jindřicha z Valois (kolem 1570)
- K. Lochner: Zbroj Mikuláše IV. Radziwila (kolem 1550)
- Osmistrunná renesanční loutna
- Sbírka kočárů (Wagenburg, Schönbrunn)
Odkazy
Reference
- PROHASKA, Wolfgang. Kunsthistorisches Museum Wien. Die Gemäldegalerie. München: C. H. Beck, 2014. 128 s. ISBN 978-3-406-66626-1. S. 8–15.
- Rudolf Distelberger-Karl Leithe-Jaspers: Weltliche und geistliche Schatzkammer. Führer. Wien 1989
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uměleckohistorické muzeum na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky muzea (česky)
- Základní informace o KHM (anglicky)
- Údaje o KHM na stránkách vídeňského informačního centra (německy)
- Stránky Císařské klenotnice (německy)
- Informace o muzeu s fotografiemi (německy)