Kuna rybářská

Ačkoliv se jedná o zdatného lezce po stromech, tráví kuna rybářská většinu života na zemi. Ráda se pohybuje po spadlých kmenech. Je to samotářské a teritoriální zvíře, jenž je nejaktivnější za soumraku a svítání. Velikost teritoria se pohybuje od 2 do 39 km².[3] Výjimečně může jít až o 50 km².[4] Dokáže překonat velké vzdálenosti, byly zaznamenány příklady, kdy ušla 90 km za 3 dny. Odpočívá v dutinách stromů, hromadách klestí, mezerách v suti, prohlubních v zemi či norách po jiných savcích.[2]

Je to všežravec, který loví malé a středně velké živočichy (savce, ptáky, plazy, hmyz), konzumuje ale také ovoce a houby. Její nejdůležitější kořistí jsou zajíci měniví a urzoni, které zabíjí tím, že jim opakovaně kouše do tváře a hlavy. Nevyhýbá se ani mršinám.[3][4] Samci loví častěji větší a nebezpečnější kořist (urzony, skunky) než samice, které dávají přednost menším živočichům. Někdy si kuna troufne na vskutku nebezpečnou kořist v podobě rysa kanadského. Napadá ho obvykle, když spí a zabíjí ho prokousnutím šíje. V Maine bylo v letech 1999 až 2011 zaznamenáno, že 14 z 18 rysů, kteří zde zahynuli v důsledku predace, měla na svědomí právě kuna rybářská.[6]

Navzdory svému jménu se rybami zpravidla neživí, ale využít může období tření, kdy je schopná rybu ukořistit.[7][8][9] K ne moc výstižnému pojmenování (v angličtině fisher) došlo nejspíše omylem. Nejpravděpodobněji se jednalo o záměnu s tchořem tmavým, jehož kožešina byla Holanďany nazývána visse a Francouzi fiche, ficheus či fichet a tyto výrazy byly následně převzaty to angličtiny a použity na kunu. Je rovněž možné, že kuny často chodily na pasti opatřené rybími návnadami, případně vyhrabávaly ryby používané jako hnojivo.[2]

K páření dochází na jaře, ale mláďata se rodí až následující jaro. Jako mnoho jiných lasicovitých šelem má i kuna rybářská období tzv. odložené nidace, kdy se oplodněné vajíčko nevyvíjí. To trvá asi 10 měsíců. Skutečná doba březosti je 50 dní. Počet mláďat ve vrhu je maximálně 6 a v průměru 2 až 3. Mláďata se osamostatňují asi po půl roce života. Pohlavní dospělost nastává nejdříve po jednom a obvykle až po dvou letech. Doba dožití ve volné přírodě bývá okolo 7 let, v zajetí až 10.

Promoření parazity není zřejmě příliš velké.[2] Úmrtnost je nejčastěji antropogenická, případnými predátory především mladých jedinců kuny rybářské jsou pumy, rosomáci, kojoti a někdy i rysi, lišky a orli.[2][3][4]