Vliv člověka na životní prostředí

Vliv člověka na životní prostředí nebo antropogenní vliv na životní prostředí jsou změny v životním prostředí,[3] ekosystémech, biodiverzitě a přírodních zdrojích[4][5] způsobené přímo nebo nepřímo člověkem, jako jsou globální oteplování,[3][6] environmentální degradace (např. okyselování oceánů),[3][7] hromadné vymírání organizmů, ztráta biodiverzity[8][9][10][11] mimo jiné.

Úroveň oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 000 let (diagram od NASA)

Zemědělská monokultura neudrží vodu a způsobuje odplavování a erozi zemědělské půdy. Chemická hnojiva, pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy a rodenticidy mají dalekosáhlé následky na kvalitu a vlastnosti půdy, podzemních vod a vodních toků, množství živočichů a rostlin; viz degradace půd, půdní biologie

Povrchové dolování kompletně odstraní přirozenou krajinu: viz těžební průmysl a životní prostředí

Skládka netříděného odpadu

Odlesňování deštného pralesa za účelem rozšiřování zemědělských ploch

Odpadem znečištěný oceán je zanešen mikroplasty, jež jsou pozřeny organizmy a rybami, které jsou loveny k potravě pro člověka

Spalováním fosilních paliv a dalšími aktivitami člověk zvýšil koncentraci uxidu uhličitého v atmosféře na nejvyšší míru za posledních 800 000[1] až 20 milionů let,[2] čímž způsobuje změnu klimatu a globální oteplování.

Narovnávání řek a inženýrská úprava koryt zabraňuje přirozeným meandrům, snižuje množství vody zadržené v krajině a zrychluje její odtok, čímž zesiluje nárazovou intenzitu sucha i záplav.

Vybetonované plochy bez opatření pro vsakování vody jsou bariérou pro koloběh vody.

Člověkem vytvořené prostředí

Člověkem jsou zásadně ovlivněny všechny krajinné sféry Země (zejm. hydrosféra, atmosféra, biosféra či pedosféra). S termínem antropogenní se proto lze nejčastěji setkat ve vědních oborech, které mají vazbu na životní prostředí, jako jsou např. ekologie, environmentalistika, geografie, biologie, chemie a mnohé další.