Tchoř tmavý
Tchoř tmavý (Mustela putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Myslivci jej kdysi nazývali „tchoř žabař“ (zatímco světlejší tchoř stepní byl nazýván „tchořem mlynářem“).[3] Domestikací byla z tchoře tmavého vyšlechtěna fretka domácí.[4]
Tchoř tmavý | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Rod | Mustela |
Binomické jméno | |
Mustela putorius Linnaeus, 1758 | |
Areál rozšíření
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Velikostí jde o šelmu poněkud menší než kuna lesní či skalní. Tělo měří od 21 do 46 cm, ocas má délku 10–21 cm. Váha se obvykle pohybuje od 400 g do 2000 g (zcela výjimečně i nepatrně více), přičemž pohlavní dimorfismus bývá výrazný: samice je podstatně menší než samec. Lebka měří 51 až 73 mm.[5][6][7][8] Svrchní strana těla je tmavohnědá s prosvítající podsadou medové barvy. Spodní strana těla je černá. Okolí čenichu a okraje boltců jsou bělavé.[9]
Výskyt
Vyskytuje se v Evropě (kromě úplně severních oblastí) a západní části Asie. Malá, velmi málo prozkoumaná populace žije i v severní Africe (Maroko). Vystupuje do nadmořské výšky 2000 m, v Africe zřejmě až do 2400 m.[10] Žije u vod, v polích, na okrajích lesů (nikoli v lesích) i poblíž lidských budov.[9] V České republice se jeho početnost snižuje, nicméně stále se vyskytuje na větší části území.[7]
Biologie
Přes den se ukrývá v hromadách kamení či větví, využívá i kůlny a stodoly, rád osidluje opuštěné nory králíků nebo jezevců. Potravu loví zejména v noci. Dobře běhá, lezení po stromech ani plavání mu nečiní potíže.[11][12][13]
Tchoř je teritoriální; samci si udržují stálý revír o výměře 3–5 km², který brání před jinými samci. Také samice si udržují revíry, ty jsou ale menší než revíry samců a mohou se i překrývat. Hranice teritoria si zvířata značí výměškem análních pachových žláz. Tentýž výměšek používají na svou obranu v případě nebezpečí a podle zápachu, jenž vydává, vzniklo i známé přirovnání o tchořím smradu.[13][14]
Potrava
Tchoř je potravní oportunista. Loví zejména ptáky (do velikosti bažanta) a menší savce (hlodavce, zajícovce, hmyzožravce), ale také větší hmyz, u vody pak žáby (především ropuchy), ryby (za kořistí se umí i potápět) a měkkýše. Upřednostňuje živou potravu před mršinami, nicméně ty v zimě mohou tvořit podstatnou část jídelníčku.[7][9] Nepohrdne ani plody rostlin.[13]
Rozmnožování
K páření dochází od března do května. V době námluv jsou tchoři hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Před samotným pářením vláčí sameček samičku zuby za šíji, čímž stimuluje ovulaci. Při páření ji pak kouše do krku.[8]
Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak rodí jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12), vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení. Samostatně žrát umí i dříve.[15] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Samec se na výchově dále nepodílí. Po třech měsících jsou mláďata zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.
Nepřátelé
Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí[16], dravců a sov.
Ohrožení
IUCN vede tchoře tmavého jako málo dotčený taxon. Populační trend je uváděn jako klesající, nicméně druhu nehrozí žádné zásadní nebezpečí. Především západoevropská populace ovšem prodělala výrazný pokles v průběhu 19. a velké části 20. století (extrémní příklad je Velké Británie, kde se tchoř dostal začátkem 20. století na pokraj vyhubení). Velký vliv na pokles stavů v dřívějších dobách měl lov, ať už komerční, sportovní či proto, že tchoř byl považován za „škůdce“. Ten zůstává problémem na lokální úrovni i nadále, nicméně v mnoha zemích výskytu je tato šelma již chráněna. Další negativa představují zásahy do krajiny, především zemědělské meliorace, ničení živých plotů a remízků. Problémem nejspíše je i úbytek kořisti (divocí králíci, obojživelníci) a konkurence ze strany invazních norků amerických. Místní snížení populace mohou způsobit i střety s dopravními prostředky, případně hybridizace s ferálními fretkami.[10]
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
- HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275.
- Archivovaná kopie. www.zooliberec.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-01.
- HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa - 9. Kunovité šelmy. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. S. 184.
- HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. 1. vyd. London etc.: Panthera, New Holland, 2011. S. 180, 216.
- ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019. S. 184–185.
- BIRKS, Johnny. Polecats. Essex: Whittet Books, 2015. 138 s.
- JIŘÍK, Karel. Atlas zvěře. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. S. 174.
- SKUMATOV, D., et al. Mustela putorius. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2016-03-05 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t41658a45214384.en.
- Tchoř tmavý - Kdelovit.cz. www.kdelovit.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- Další šelmy - Svět šelem. www.svet-selem.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- Tchoř tmavý. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ŠOLTÉSOVÁ, Jana. Tchoř tmavý - Mustela putorius. PŘÍRODA.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (česky)
- Hanzák. Naši savci, str. 273
- HEPTNER, V. G.; SLUDSKII, A. A. Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tchoř tmavý na Wikimedia Commons
- Galerie tchoř tmavý na Wikimedia Commons
- Taxon Mustela putorius ve Wikidruzích