Kremže

Kremže (německy Krems an der Donau) je páté největší město Dolních Rakous, přibližně 70 kilometrů západně od Vídně. Je statutárním městem a správním střediskem (nikoli však součástí) okresu Kremže-venkov. Kremže má univerzitu a věznici. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel.

Kremže
letecký pohled od jihu

znak
Poloha
Souřadnice48°25′ s. š., 15°37′ v. d.
Nadmořská výška203 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousko
Kremže
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha51,7 km²
Počet obyvatel24 610 (2018)[1]
Hustota zalidnění476,4 obyv./km²
Správa
StarostaInge Rinke (ÖVP)
Oficiální webwww.krems.gv.at
E-mailbuergerservice@krems.gv.at
Telefonní předvolba02732
PSČ3500
Označení vozidelKS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na staré město
Brána „Steiner Tor“ v Kremži
Göglhaus
Farní kostel sv. Víta

Kremžská hořčice (Kremser Senf) skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již zde nevyrábí.

Poloha

Město leží v údolí Dunaje, na soutoku řeky Kremže a Dunaje, na východním konci romantického údolí Wachau a na hranici tzv. Waldviertelu (Lesní čtvrti) směrem na západ a Weinviertelu, ("Vinné čtvrti") směrem na východ.

Členění města
  • Innenstadt (Vnitřní město)
  • Weinzierl
  • Mitterau
  • Stein and der Donau - původně samostatné město, oddělené městskou bránou
  • Egelsee
  • Rehberg
  • Am Steindl
  • Gneixendorf
  • Lerchenfeld
  • Krems-Süd (Kremže-jih)

Historie

Pravěk a starověk

První písemná zmínka o Kremži (jako Urbs Cremisia) je z roku 995 a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší. Roku 2005 byl v Kremži na Strážním vrchu (Wachtberg) nalezen dětský hrob z mladšího paleolitu (starý 27.000 let), obsahující kostry dvou kojenců, překryté lopatkou mamuta a s bohatými milodary. Spolu s Willendorfskou Venuší, která byla nalezena asi o 25 km západněji, jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů na území Rakouska.

Středověk

Přibližně od roku 1000 se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní hrad a roku 1014 založen farní chrám, jehož patronem je svatý Vít. Ve středověku byla Kremže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále Přemysla Otakara II., kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část Kremže) a ve Steinu minoritů, který byl prvním klášterem tohoto řádu, založeným severně od Alp. Honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům Gozzoburg patřil královskému soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby, mezi nimi i nejstarší známé zobrazení moravské orlice, znaku Markrabství Moravského a českého lva, znaku Českého království. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády císaře Fridricha III. ve 3. čtvrtině 15. století, kdy město získalo soudní pravomoc a znak. Z této doby se dochoval městský špitál s Fridrichovým emblémem AEIOV vytesaným nad vchodem.

Raný novověk

V 16. století zde proběhla náboženská reformace a celé město bylo protestantským centrem kraje. Proti tomu povolal hrabě Michael Althan roku 1616 jezuity, jejichž klášter po zrušení převzali piaristé, kteří dodnes vedou zdejší piaristické gymnasium. Již roku 1612 se ve městě na obranu protireformace usídlili také kapucíni. Klášter kapucínů zvaný Und slouží od svého zrušení v r. 1783 jako vinařské centrum, v kostele je stylová vinárna.

Koncem třicetileté války v roce 1645 město dobyla švédská armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála Lennarta Torstensona (1603–1651) při tažení na Vídeň. 11. listopadu roku 1805 se nedaleko Kremže pod hradem Dürnstein střetla císařská vojska s napoleonskou armádou pod vedením generála Mortiera.

19.-20. století

Na okraji území byla počátkem 19. století objevena ložiska uhlí, nad nimiž byl po roce 1850 zbudován hnědouhelný důl, který se rozsahem nemohl rovnat severočeským ani slezským dolům, ale patřil k ojedinělým v Rakousku. Roku 1872 byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť.

Za Třetí říše byla Kremže připojením okolních obcí výrazně zvětšena a také díky průmyslu se formálně stala metropolí Dolnodunajské župy, v jejímž rámci se z ní stal městský okres. Po druhé světové válce se proto stala statutárním městem. Město utrpělo bombardováním 6. dubna 1945, kdy bylo zničeno nádraží a zahynulo 106 místních občanů, jejich památce byl v minoritském kostele ve Steinu zbudován památník.

Současnost

V současné době je město Kremže památkovou rezervací a spolu s celou Kulturlandschaft Wachau součástí Světového dědictví UNESCO. Roku 1992 byla v budově někdejší Tabákové režie založena Dolnorakouská univerzita postgraduálního studia, při ní v roce 2005 vystavěn univerzitní kampus pro tři fakulty, z nichž největší je fakulta medicíny. Pod univerzitou byla v 80. letech 20. století k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost.

Město je tradičním střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy Veltlínské zelené a v posledních letech také Chardonnay v údolí Wachau, jež reprezentují desítky vinařů a centrální vinné sklepy (Kloster Und) v budově někdejšího kostela a kláštera kapucínů. Další specialitou je palírna ovocných destilátů Bailloni, proslulá zejména produkcí meruňkových destilátů (40%), likérů (30%), sirupů a marmelád. Významnou složkou příjmů města je turistický ruch, včetně vyhlídkové lodní dopravy po Dunaji z Kremsu do Melku.

Pamětihodnosti
  • Gozzoburg, městský palác královského soudce z druhé poloviny 13. století s pozoruhodnými freskami
  • Göglhaus, měšťanský dům s arkýřem a kaplí z doby kolem 1500.
  • Městská brána do čtvrti Stein (Steintor) z konce 15. století je ikonou města
  • Prašná věž (Pulverturm), zbytek měwstského opevnění z roku 1477.
  • Farní kostel sv. Víta, založený 1014 s věží ze 13. století důkladně přestavěn v letech 1616-1630 s bohatou výzdobou a zařízením z 18. století. Oltářní obrazy maloval slavný zdejší malíř Johann Martin Schmidt, zvaný Kremser-Schmidt.
  • Piaristický kostel P. Marie (Frauenbergkirche), halová stavba z konce 15. století, v 17. století přestavěná jezuity, s mohutnou věží.
  • Gotický kostel s bývalým klášterem dominikánů ze 13. století, dnes městské muzeum
  • Špitální kostel sv. Filipa a Jakuba, pozdně gotická jednolodní stavba s věží z roku 1470.
  • Farní kostel sv. Mikuláše ve čtvrti Stein, trojlodní hala z 15. století se starším chórem a nápadnou věží.
  • Gotický kostel s bývalým klášterem minoritů ve Steinu, dnes koncertní a výstavní prostor.

Galerie
  • Gozzoburg, palác soudce Gozzo (kolem 1260)
  • Gozzoburg, sál s freskami
  • Gozzoburg, znaky (český lev první zleva, moravská orlice čtvrtá zleva)
  • Farní kostel sv. Víta, interiér
  • Dominikánský klášter a kostel, nyní městské muzeum

Muzea
  • Vinařské muzeum
  • Muzeum karikatury
  • Kunsthalle - muzeum současného umění

Partnerská města

Významné osobnosti

Reference
  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.