Kravaře (okres Česká Lípa)

První písemná zmínka o Kravařích pochází z let 1175 až 1178, kdy vesnici získal doksanský klášter výměnou s předchozím majitelem Chřenem, synem mělnického probošta Juraty. Tehdy klášter za svůj dvůr se sklizeným obilím a s doplatkem 4 hřiven stříbra získal u Kravař dvorec Radoušov a rozsáhlé zalesněné území zapsané jako Újezd. Časem získal kláter i okolní pozemky a Kravaře se staly střediskem klášterního panství.[4]

Most pro pěší přes Bobří potok

Roku 1251 sem zavítal král Přemysl Otakar II. V roce 1273 Kravaře byly tržním městem. Od 14. století se stali držiteli panství Berkové z Dubé a z Lipé. Po vládě Vartenberků, za nichž bylo spojeno panství kravařské se stvolínským, přešly kravařské majetky na Hrzány z Harasova. Roku 1646 stvolínské panství koupil kardinál Harrach (1598–1667) pro budoucí biskupství litoměřické. V pozdějších letech litoměřičtí biskupové velmi městečku pomohli, např. biskup Schleinitz místním cechům pomohl obnovit jejich privilegia, později biskup Hille založil školní nadaci pro chudé děti. Z cechů zde byly uváděny řeznický a roku 1672 Kravařský cech krejčích.

V letech 1827 až 1828 byla postavena radnice. Dne 26. září 1860 městečko postihl ničivý požár, vzešlý z pekárny. I přes pomoc dobrovolných hasičů z Úštěka a České Lípy shořelo 92 domů včetně školy a 110 hospodářských stavení. Škoda byla vyčíslena na 700 000 zlatých. Tehdy obec měla sice od roku 1839 svou požární zbrojnici, nikoli vycvičený spolek dobrovolných hasičů.[5]

Původní stará škola zde fungovala od roku 1550 a zdejší učitel (školmistr) měl výnosem biskupa z roku 1675 určené písemně povinnosti vůči katolické církvi. V roce 1883 byla postavena na nároží náměstí „nová“ škola (čp. 111), která po roce 1975 slouží jako objekt občanské vybavenosti (lékařské ordinace, pošta, graf. studio). Budovy dnes fungující školy byly postaveny po roce 1970. V létě 2014 zde je ředitelem školy Zdeněk Šmída a škola byla nákladem 25 milionů Kč opravena, zateplena.[6]

• Obcí protéká Bobří potok.[7] Za Kravařemi pokračuje na východ do obce Stvolínky.[8]
• Kravaře se nacházejí v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti České středohoří, necelé dva kilometry od severozápadní hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.

• Mimo samotných Kravař jsou součástí obce také vesnice Janovice, Rané, Sezímky, Veliká a Víska.
• Starostou obce je od roku 1991 Vít Vomáčka.[9][10][11]

Na podzim 2019 byl zprovozněn 2,7 km dlouhý silniční obchvat Kravař, který odvedl silnici první třídy I/15 mimo centrum obce, čímž došlo k výraznému zlepšení dopravní i bezpečnostní situace v Kravařích.[12]

Obcí vede zeleně značená turistická trasa. Začíná na úbočí vrchu Ronov a pokračuje směrem k Merbolticím.[13]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 8. místě čtrnáctičlenné tabulky.[14] O rok později stejnou soutěž skončili až na 13. místě.[15]

Kostel s hřbitovní kaplí

Vísecká rychta

• Kostel Narození Panny Marie (Kravaře) z roku 1650, přestavěn v letech 1744 až 1749[16], věž byla přistavěna roku 1868. Od roku 2004 v majetku obce a využíván ke kulturněspolečenským akcím, instalována expozice mešních rouch a ornátů
• Sochy Archanděla Michaela a svatého Jana Nepomuckého, sloup se sousoším Piety u potoka
• Sousoší Nejsvětější Trojice se sochami sv.Vavřincem, sv.Rocha, sv.Barbory, sv.Jana Nepomuckého z roku 1708, rekonstruované v letech 2006–2008
• Barokní sloup se sochou Panny Marie na náměstí z roku 1708
• Dva barokní mosty z 18. století přes Bobří potok.
• Barokní fara od roku 2006 v majetku obce a včetně farního areálu zrekonstruovaná, upravena na malometrážní byty pro místní seniory
• Empírová radnice na náměstí, na trojúhelníkovém náměstí je řada zachovalých empírových domů

• Kurt Krolop (1930–2016), germanista, literární vědec a čestný předseda Společnosti Franze Kafky

• 
  Východní část náměstí s farou a kostelem Narození Panny Marie
• 
  Severovýchodní část náměstí
• 
  Ulice Pod Lipou
• 
  Kaple Panny Marie Pomocné na hřbitově
• 
  Erb litoměřického biskupa Jaroslava Ignáce ze Šternberka na mariánském sloupu