Beatrix Nizozemská

Beatrix v roce 1973

Beatrix je nejstarší ze čtyř dcer nizozemské královny Juliány a jejího manžela Bernharda prince zur Lippe-Biesterfeld. Její nejranější dětství bylo poznamenáno emigrací královské rodiny před nacisty v květnu 1940 – nejprve do Spojeného království a později do Kanady. Po návratu do vlasti v roce 1945 absolvovala Beatrix výuku v De Werkplaats, pokrokové škole Keese Boekeho v Bilthovenu.

Následnicí trůnu a zároveň členkou Státní rady se stala podle nizozemské ústavy v den svých osmnáctých narozenin, 31. ledna 1956. V témže roce se zapsala na univerzitu v Leidenu, kde navštěvovala nejprve přednášky ze sociologie, práva, ekonomie, dějin parlamentu a ústavního práva a později i přednášky o kultuře Surinamu a Nizozemských Antil. Studium ukončila v roce 1961.

V červnu 1965 bylo oznámeno její zasnoubení s německým diplomatem Clausem von Amsberg. Vyslovení souhlasu obou komor nizozemského parlamentu předcházela určitá kritika s ohledem na snoubencovu národnost, po svatbě v roce 1966 se však princ Claus brzy stal uznávaným členem nizozemské královské rodiny. Se svým manželem měla Beatrix tři syny – současného nizozemského krále Viléma-Alexandra (* 27. dubna 1967), prince Johana Frisa (25. srpna 1968 – 12. srpna 2013) a prince Constantijna (* 11. října 1969).

Na trůn nastoupila po abdikaci své matky Juliány v roce 1980. 30. duben, den její intronizace (obdoba korunovace - nizozemští panovníci nejsou korunováni) a zároveň narozeniny bývalé královny Juliány, známý jako Den Královny (Koninginnedag), byl ponechán státním svátkem a je každoročně oslavován. Stínem na tomto slavnostním aktu byly rozsáhlé sociální nepokoje, které v té době zmítaly Nizozemskem. Heslo "Geen woning, geen kroning" (česky "žádný byt, žádná korunovace"), které si na transparenty napsali okupanti domů v mnoha částech země, se stalo symbolem nástupu mladé královny na trůn. Jí i celou královskou rodinu tehdy musely chránit zástupy policistů. Oblibu svých poddaných si ale nakonec dokázala vybojovat. Ve funkci hlavy státu Beatrix od počátku vystupovala formálněji než její matka, vzhledem ke svému vzdělání si však brzy získala u občanů respekt.

30. dubna 2009 při oslavách Dne královny v Apeldoornu jen těsně unikla atentátu. Ve chvíli, kdy královský průvod pomalu projížděl po hlavní ulici, se náhle objevil automobil, který ve vysoké rychlosti prorazil policejní zátarasy, jen těsně minul projíždějící autokar s královnou a členy královské rodiny, vjel do davu přihlížejících a narazil do podstavce pomníku. Na místě byli zabiti čtyři lidé, osm dalších utrpělo vážná a pět lehčí zranění. Dva další na následky zranění zemřeli později v nemocnici, stejně jako řidič. Ten před smrtí stačil ještě přiznat, že jeho terčem byla královská rodina, motiv jeho činu však již zůstal neznámý. Nizozemská prokuratura uvedla, že nic nenaznačuje, že by šlo o čin teroristického rázu. Muž prý jednal sám a neměl žádné napojení na nějakou teroristickou nebo ideologickou skupinu.

28. ledna 2013 oznámila, že 30. dubna téhož roku abdikuje. Jejím nástupcem je její nejstarší syn Vilém-Alexandr. O abdikaci královna uvažovala již několik let.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Nizozemská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky královny Beatrix Archivováno 25. 3. 2011 na Wayback Machine

Předchůdce: Juliána

Nizozemská královna 1980 – 2013

Nástupce: Vilém Alexandr